nebo poté, co jsme minuli nějakou příkazovou tabuli s padesátkou.
Tedy, že je to Pražák, usuzoval z SPZ, takže by to teoreticky mohl být i jiný člověk s autem registrovaným v Praze.
Rozhodně těch lidí nebylo málo.
Jeden, aby se bál jezdit autem,
přeci k čemu jsou předpisy? aby se jezdilo bezpečně, ne?
Mnozí si ale odpoví, aby se předpisy porušovaly. Jenže ne každý je kaskadér a sebevrah.
Jak já s oblibou říkám, každý zběsile spěchá, pak má na Jipce nebo v márnici času dost.
Přitom manžel vůbec nejezdí čtyřicítkou - ale respektuje to, co má.
Tak je naučený, nikdy neporušuje zvyklosti.
Jezdí od mládí, měl motorku, aut několik, dokonce se jeden čas živil i jako služební řidič,
má naježdíno. Ale nikdy to prý nebylo tak hrozné, jako poslední dobou.
A proč to sem zatahuji?
Protože,
milé KOČKY,
všimla jsem si množství křížků a květin u nich za převážně mladé řidiče,
kteří už na silnici nevyjedou, kdoví, co bylo příčinou nehody,
mohu se jen dohadovat, zda v tom byl alkohol, přílišná rychlost, nepřízeň počasí a nebo jen hazard?
Prosím, apelujte na ty kluky,
syny, vnuky, - aby byli opatrní.
Ale viděla jsem i maminku v autě, řídila, v ruce cigaretu, mobil, a vzadu dvě děti!
Měla jsem velkou chuť tu dámu vyfotit i s SPZ!
To nejlepší nakonec:
za celou dobu cesty od nás do Kroměříže a zpátky jsme nepotkali dopravní policisty.
Ti musí být tak vytížení!
Přimlouvám se -
jezděte opatrně, prosím.
