Tak se vám tu bez mučení přiznám,
moje milé KOČKY,
že mám raději slunečné a veselé dny, než podmračené a smutné, ale někdy se hodí takový nepřívětivý den k rozjímání, občas mě z toho temna a chladna sice zaskočí nostalgie, neboť
podzim bývá převážně mlhavý, chladný a vlhký a když se přidruží neveselá nálada, je dobré se schoulit pod deku a se šálkem čaje poblíž, opravuji, s krásným šálkem dobrého čaje, s voňavou bábovkou na dosah,
taky jablečný štrůdl dobrý ( pšššššššttt),
s dobrou knížkou se to dá překonat.
Apropo, knížky. Ráda čtu kde co, když vyloučím slaďáky, detektivky a sci - fi, ty nemusím,
zbývá toho tolik, že to vše ani za tohoto života nestihnu, ale snažím se o to, hihi.
knížky, které mě velice zasáhly, byly např. tyto:
Ivan Kříž: Pravda o zkáze Sodomy
František Koukolík: Vzpoura deprivantů (též další jeho práce)
Marcel Pagnol: Jak voní tymián
Ilona Borská: Doktorka z domu Trubačů
Když se chci rozesmát, čtu Ivanku Devátou, také Tři muži ve člunu jsou tutovka, a tak nebrblejme, že je podzim, kdy jindy máme čas na knížky?
( já vím, v létě na dece u řeky nebo u rybníka se taky hezky čte...ale pořád tam něco lítá a okusuje a štípe...)
a co dělat na podzim s dětmi?, když je dříve tma?
vzpomeňte si na Člověče nezlob se nebo jiné hry a schovejte jim tablety, notebooky a zapojte dítka do hry společné,
nebo do přípravy večeře a budete si blíž...
nestíháte? zapojte dědu, babičku, zahrajte si s nimi karty, nebudete sami - ač spolu v jedné místnosti