Obcí s tímto jménem, jak jistě víte, je více. Shodou okolností se nám přihodilo, že babička mého zetě v jedné z těch obcí léta bydlela a žila. Hrádek u Sušice. Nachází se zde i zámek, nyní opravený, je to stavba zajímavá, v zámku je restaurace a hotel. Jednou se zeť s vnučkami, když byly ještě malé a jeho babička tam stále ještě bydlela, k ní rozjel na návštěvu, ale spali na zámku. Ode mne si vzali pár kuliček hrášku - jestlipak už jste odhalily, proč?
Milé KOČKY,
nu, chtěly si hrát na Princezny na hrášku a prý si opravdu hrách pod prostěradla v postelích daly. Přes den byli u babičky a večer se utábořili na zámku a prý vnučky spaly dobře. Vtipné ale je ještě něco, když babička přišla do Hrádku, bydlela na zámku, který tehdy opravdu vypadal jinak, než dnes, zdevastovaný a na spadnutí, užila si tam zimy a vlhka, její vyprávění nebylo snadné poslouchat a vžít se do té situace. Proto si pochvalovala, že v té pozdější, lepší části života na stáří bydlela v domě, kde bylo teplo a sucho. Babička se dožila mnoha let, hodně přes devadesát a byla do posledních chvil činorodá a soběstačná. Proto nejen na ni v těchto dnech vzpomínám. Svíčky, které zapalujeme, jsou i za ni.
Mimochodem, když jsme občas u ní byli návštěvou, hned jsme si vyšli na Svatobor, oběhli Sušici ( moji oblíbenou ), zajeli do Klatov a nebo jinam v okolí. Třeba i na Koráb, nebo do Domažlic. A taky třeba na rozhlednu Sedlo s výtečným výhledem na hrad Kašperk. Krásný kout naší země.
Z Hrádku do Sušice je to skok a pak na Sedlo? nebo jinam...
