Mám moc ráda slunečný den, když jsem doma, přes to, že ráda výletuji,
doma je doma....
A vůbec nevadí, že se na pohovce povaluje pletení, na stolečku hrneček od kávy...
sluníčko přes záclonu tvoří různé vzorečky...pohodička...
jen si člověk nesmí pustit televizi,
zde náhle pohoda mizí a Paříž - město skloňované ve všech pádech,
probírané ve všech světových jazycích...není náhle cílem vysněného zájezdu,
nýbrž místem, které vhání slzy do očí a nutí nás přemýšlet o mnoha věcech....
ach, jo,
milé KOČKY....
makronky, Eifelovka, Seina, Louvre, Sacre Coeur,
jsou náhle zastíněny svíčkami, květinami, smutkem...
