Vzhledem k tomu, milé KOČKY, že po rodičích jsem podědila jen smysl pro humor ( a to ještě asi jen po mamce ), tak zkrátka nemám vilu, nemám chatu, nemám chalupu a ! také nemám s nimi starosti, nemusím je pojišťovat, bát se zlodějů a jezdit stále na stejné místo, což bych i skousla, pokud by u toho byla zahrádka. Pak bych se asi usadila už v mládí a netrajdala po rozličných místech republiky a určitě bych se věnovala kafíčkování na schodech chatky, zvala bych kamarádky na bábovku nebo bublaninu k nám a netahala je do kavárny někde v Praze nebo za hranicemi...( stačí náš malý byt a velká pojistka za něj! )
Nedostatek starostí s nemovitostmi tohoto druhu a možnost občas někam zajet jsem využila ve druhé polovině svého dosavadního života dost intenzivně. Říkám tomu systém kružítko: pomyslně zabodnu toto do místa, kde se dočasně usalašíme - obvykle s manželem a děláme několik dní spanilé jízdy do okolí k hradům, zámkům, klášterům a nebo jiným památkám, které mě zajímají a info o nich nastuduji předem, někdy dokonce hodně dlouho předem, pomocí map a různých podnětů z televize, z tisku a z knížek.Nebo a to je také možné, od známých a příbuzných, neb takové info si pamatuji léta.
Tak se nám přihodilo, že jsme zlítali několik oblastí v naší jistě krásné zemi a mnohdy si říkám, že už nemáme co objevovat, ale opak je pravdou. Stále více se zaměřuji na místa méně známá a nebo mnou zatím opomíjená. Souvisí to také, pochopitelně, s věkem, kdy oba, jak já, tak manžel, netoužíme po velkém mumraji, proto se vyhýbáme prázdninovým pobytům v exponovaných místech.Nemusím to vysvětlovat?
S pobavením musím konstatovat, že zprvu dlouhý čas jsme chodívali ve velké partě na delší pěškovýlety, později jsem s menším počtem účastníků několik let pěstovala kolovýlety a dnes? manžel mě někam doveze a často sedí v autě a čeká, až oběhám své cíle a popojedeme. Případně někam vyrazíme s kamarádkami vlakem a manžela nechám doma dělat strážce krbu. ( popravdě více funguje jako strážce počítače).
No, mladší už nebudu a energičtější také ne, nicméně povahu měnit nehodlám a pokud bude možnost se někam ještě podívat, dám vědět, můj blog je tu od toho.
před 20 lety:
