Slyšela jsem během let na ně chválu a nyní jsem měla první příležitost si je projít a vidět je na vlastní oči. Nu, nikdo se mě neptá, ale přiznám se, že už jsem viděla hezčí zahrady, nicméně stála ta návštěva za to.Určitě by dojem byl větší, kdybych je navštívila na jaře, ale i tak to mělo kouzlo. Hranice jsme překročili v Halámkách a po návštěvě těchto zahrad přes Kremži jsme se pak vydali do Melku...o tom jsem referovala včera. Takže se dalo trošku obdivovat údolí Wachau...z oken busu.Především bylo modré nebe, sluníčko svítilo a bylo příjemně, jako by mi chtěl někdo nahradit ty dny s deštěm v Německu před pár dny.
Tak pojďme na procházku, milé KOČKY:
máte pocit, že vás šidím a že mám něco přidat?
