Párkrát mi ( obvykle nějaká kamarádka ) někdo řekl, že jsem anděl,
nikdy jsem nad tím nepřemýšlela,
vzala jsem to jako nadsázku.
Tak nějak jsem si významu toho sdělení nevšímala.
Ale nedávno - když se to ZASE stalo, jsem si řekla,
tak jo, a vlastně: mně křídla nevadí. Nepřekážejí.
( doufám, že jste se,
milé KOČKY,
zasmály, pobavily )
Tohoto anděla jsem si sama - kdysi - vyrobila, když jsem doprovázela vnučky na keramiku,
a že je to už pár let,
nabídla mi to paní keramička, abych si něco vytvořila,
asi - abych nevyrušovala,
ač je nedokonalý jako já sama, nechala jsem si ho,
na památku na ty chvíle,
kdy jsem trajdala po vesnici na okraji Prahy po různých kroužkách...
ani nevím, proč jsem tehdy zvolila právě anděla?!
