Na sobotu 17.8. jsme si vymyslely s dcerou počátek letošní prázdninové ,,brigády,, - měli jsme s manželem vnučky na příděl.
Celých sedm dní ( je to přesně, aby si staří s mladými nezačali jít na nervy? )
Jezdíme s nimi od jejich útlého věku vždy někam na pobyt a za poznáváním krás Čech.
Letos jsem vybrala penzion St.Leonhard u Nýrska.
Předně proto, abych mladší vnučku nalákala, neb jezdí na koni každou neděli a u penzionu mají stáje a výběhy, pak také proto, že tu mají bazén se slanou vodou, a pak - že jsem jim chtěla přiblížit nějaká zajímavá místa, která jsme už s mužem kdysi navštívili a to pro ně zase v jiném koutě republiky, kde holky ještě nebyly.
První den jsme vyjeli v půl sedmé z N. a to oklikou - směr Slaný, Rakovník, manžel navrhl zastávku u hradu Krakovec, kde už jsme párkrát byli...
chtěli jsme dál jet přes Plasy, Plzeň dolů k Horšovskému Týnu a na Domažlice, ovšem mým plánům navzdory se silničáři postarali, že jsme se ocitli v Manětíně a už měli o spoustu km najeto víc, než bylo zdrávo. Zastávky jsem dělala jinde, než jsem plánovala.
Ve Stříbře jsem vyhlásila přestávku na pochůzku s fotoaparátem a na oběd.
Poté jsme se přesunuli ke klášteru v Kladrubech o kousek vedle. Jelikož byla další prohlídka až v pět odpoledne, vzdala jsem to a nešla tentokrát do kostela. Santini, promiň.
Odtud už to bylo do H.Týna a Domažlic cobydup.
Přes Všeruby jsme se dopravili do penzionu a šli bydlet.
Večer nám mladí přivezli ty své Poklady a odjeli domů, nám nezbylo než se projít okolo penzionu, seznámit se s okolím, usalašit se, unaveni jsme byli dost a spalo se nám dobře.
Apartmán vyhovoval, je tu čistý vzduch a klid.Poměrně hodně rodin s malými dětmi, ale když usnou, ani o nich nevíte!
V neděli jsme si dali Babylon, Muzeum J.Sladkého Koziny v Újezdu, Domažlice, Kdyni - rozhledna Koráb a zřícenina hradu Rýzmberg a návrat do penzionu.
V pondělí pršelo a holky chtěly být v penzionu a kolem něj, okukovaly koně, hrály hry, a taky čučely do mobilů!
V úterý jsem na ně vyzrála:po snídani jsme naskákali do auta a jeli na hrad Klenová, do Klatov - zde návštěva barokní lékárny a procházka po městě, pak přesun ke hradu Švihov a obešli jsme si to tu se zájmem, posléze začalo pršet a jelo se zpět na penzion. Škoda, že už to nevyšlo do sousedního Červeného Poříčí, kde je taky zámek. Tak jindy.
Středa byla po dešti nejistá, ale riskli jsme to a jeli směr Železná Ruda, bryčkou s koňmi jsme se nechali dovézt z parkoviště pod Špičákem k Černému jezeru a zpět, ( pěšky jsem to v minulosti šla několikrát ), pak následoval obídek U Jelena v Ž.Rudě a dojeli jsme do Hartmanic.Prohlédli jsme si synagogu a přes Sušici a objížďkami po okolních obcích se vrátili k Nýrsku a na penzion.
Chtěla jsem ukázat vnučkám u Hartmanic v Dobré Vodě skleněný oltář u sv.Vintíře a dům Dr.Š. Adlera, ale! - nelze stíhat všechno.
Ve čtvrtek vnučky licitovaly, že by se nikam nejelo, ale nechtěla jsem, aby jen měly mobily v ruce, tak jsme vyjeli na větší okruh: Nepomuk, Kasejovice, Lnáře - zde na zámku výstava asi sta modelů hradů z ČR i Evropy, poté šupky dupky na zámek Blatná a do přilehlého parku. Poblíž Blatné, v Kadově viklany a koupaliště v bývalém lomu už jsme nestíhali! Taky plánované Chanovice jsme museli vypustit, což mě mrzí.
Pátek - pobývali jsme v penzionu a odpočívali, starší vnučka krmila nutrie a četla knížku ( za týden přečetla dvě ), mladší navrhovala a lepila dámské šaty.
Sobota - po snídani jsme nanosili batožinu k recepci a počkali na tatínka vnuček. Pak jsme se rozloučili s penzionem a taky navzájem a jeli si každý do svého.
Vybrala jsem trasu trochu jinou, než cestou tam, ale i tak jsme ,,chytli,, dvě objížďky! Nakonec jsme to zvládli ( i když u Nového Strašecí jsem si díky tomu vzpomněla na podezřele mnoho sprostých slov!)!
Týden utekl jako voda a nyní mi nezbývá, než zpracovat fotky a několik videí.
Milé KOČKY,
penzion mohu směle doporučit, i když není právě nejlevnější.
Byli tu na nás milí a bylo tu čisto.
Ceny ovšem dole, kolem Klatov, jsou dost vysoké, tedy hlavně v restauracích.
Už mám nápady, kam příště.
Pozn.: mám ráda města, která mají hradby nebo jejich pozůstatky a řeku..tentokrát jsem si zase užila Stříbro, Domažlice, Klatovy, vynechala jsem výstup na Čerchov.
My tam s mužem už byli a holky to moc nebralo.
( máme spoustu zážitků a fotografií )
a hlavně, byli jsme spolu.
