Detektivní seriál

V televizi poslední dobou frčí detektivky, já se na to nedívám,

protože bych měla v hlavě zmatek, je úplně jedno, který televizní kanál zapnete,

všude se pátrá a radí, i ženy tam mluví sprostě a já chci vidět a slyšet jen hezké věci.

---

Ale, abych byla trendy, hihi,

milé KOČKY,

vymyslela jsem - dejme tomu - šestidílný detektivní seriál.

Bude-li zájem, můžeme ,,dotočit,, několik dalších dílů.

A v čem to spočívá?

Dám sem, na blog, šest dní po sobě několik obrázků z českých měst a míst,

a Vy, moje milé návštěvnice a návštěvníci ( najdou-li se tací ),

můžete si tipnout dole v komentáři, kde to je. A případně, co to je.

Po několika dnech zveřejním, co to bylo a Vy?

Pokud uhádnete nebo poznáte najisto místo: jste Hvězdy!

odměnou vám bude, že získáte automaticky titul: žena nebo pán s přehledem.

Žádná jiná cena vás nečeká, lituji, nebude se nic posílat, leda tak vzkazy, jak jste šikovní.

A jdeme do prvního dílu:

tady si, myslím, vystačíme s pěti fotečkami, abyste najisto věděli, kde jsme!

( Kdyby nikdo neuhádl, přidám nápovědu, já vás v tom nenechám!)

Začerstva

Tedy, že bych dala tři příspěvky na blog v jednom dni, to už tady hodně dlouho nebylo!

Ale vyšlo to tak.

Seriálový díl byl předpřipravený,

o kytce se to vyvrbilo dopoledne a teď jsem nucena si sem dát zážitkový za dnešní den!

---

Tak se,

milé KOČKY,

pohodlně uvelebte, bude to dlouhé povídání.

Předně jsem se ráno vydala kupovat kytky a něco k tomu,

hned za domem jsem u velké, asi 6m louže potkala mladého muže s mobilem v ruce a kapucou na hlavě,

v louži se tam a sem projížděl jeho asi 1 1/2 letý syn na odrážedle/motorce a byl blahem bez sebe.

Tak jsem za chůze navázala rozhovor s tím malým a povídám, kdyby tě viděla maminka, ta by měla radost,

jak tě to v té louži baví.

A tatínek na to: Ta by nám dala! a capart na to hrdě: mám gumáky!

Před polednem jsem šla na bus do Prahy a v další louži v naší ulici se procházela a probíhala asi 2letá holčička a výskala a smála se.Její mamka s nákupem v ruce stála na chodníku a čekala. To se mi líbilo, že ji nechala, když ji to tak bavilo.

Trochu jsme zapředly řeč a paní povídá, holčička půjde po obědě spát a věci půjdou do pračky.

Byla jsem nadšená, že někdo je tak hodný na své dítko. Protože, kdo z nás to jako malý nezažil?

Holčička prověřila červené holínky a pěkně si tu louži užila.

Vzala jsem sebou do nemocnice foťák a v zahradě jsem vyfotila včera objevený trs tulipánů,

a když jsem jela odpoledne zpátky, ještě jsem vystoupila z tramvaje u Libeňského zámečku,

kde se vdávala před 17 lety má dcera a šla jsem si zámeček a kostel sv.Vojtěcha pofotit.

Dobře jsem udělala, kvetlo to tam jako v botanické zahradě:

na mou duši:

Kytice

Dnes, jak jsem si zjistila, bude sloužit paní doktorka,

která včasným zásahem pomohla mému muži.

---

Zachránila mu život a tak jsem ráno nakoupila nějaké květiny

( tmavěrůžové růže, bílé či spíše smetanové růže, některé až s nádechem do zelena, světlerůžové gerbery

a nějaké roští - listí )

a uvázala jsem jí kytku,

kterou tam za chvíli povezu.

Jezdím tam každý den.

Doufám, že se jí bude líbit.

Milé KOČKY,

abyste o nic nepřišly,

cvakla jsem už uvázané kvítí na památku pro sebe ( ve skutečnosti vypadá lépe než na obrázku )

a k nakouknutí pro vás:

Zvolila jsem dobře?

Seriál - díl dvanáctý

Pro ukončení tohoto seriálu použiju pár obrázků ze zahrad opět v Itálii.

Byly jsme s Janou na několika zájezdech, kde hlavním cílem bylo podívat se do zahrad vil a zámků,

kterých je v Itálii nespočet.

---

Především šlo o barokní zahrady. Ať už to byly zahrady u Viterba, nebo kolem Merana,

či okolo jezer Como a v Locarnu,

případně oblast Cinque Terre, všude jsme byly okouzleny nádhernými zahradami a květinami.

Taky rozkvetlými a úžasně voňavými pomerančovníky, se zrajícími i úplně přezrálými plody.

Dole rozkvetlé růže, nahoře v Alpách sníh.

Ta ležérnost zdejších obyvatel,

posedávání v kavárně s novinami po ránu,

šrumec měst i jiné světlo,

( ve Veroně jsem viděla, proč tam asi jezdí malíři )

jídlo a lehkost žití, možná, že zdánlivá?,

stojí za návštěvu.

V každém, i menším městě v Itálii a ve Francii jsou na náměstí kolotoče pro děti, vyhrává k tomu hudba.

Některé kameny v palácích mají nápisy, často vzhůru nohama a pro mne jsou důkazem,

že jsou to kameny ze staveb antických, rozebrané a znovu použité.

Na každém kroku je co vidět a fotit!

Milé KOČKY!

každý seriál jednou končí a tak i tento, měl dvanáct dílů, ale jelikož mám fotek a nápadů spoustu,

není vyloučeno, že se k tomuto způsobu jednou vrátím a pár dílů přidám.

Uvidíme. Snad vás to neodradí.

Seriál - díl jedenáctý

Parky a zahrady -

téma, které mě snad nikdy nepřestane bavit.

---

Je mi jedno, zda pojedu procházet se parkem nebo zahradami v Erfurtu, v Itálii nebo ve Francii,

hlavně, že se potěším vůní a barvami květin a stavebními prvky.

Také zdejší zámecké zahrady lákají.

Třeba i na Moravě jich je pár, kam bych ráda zase jednou vyrazila.

Nicméně,

milé KOČKY,

tady a teď ukážu fotky ze zájezdu do opravdu vyhlášených, barokních zahrad.

Hrábnu do těch italských.

Čím starší, mechovatější a zarostlejší, tím lepší.

Tak se kochejme: