O bydlení

Jéé, mně se toho líbí,

a teď je na trhu tolik věcí, že kdo má peníze, jistě si vybere podle svého gusta.

Za ,,nás,, skoro nic nebylo, kupovalo se do bytu jen - co se sehnalo - a taky výhodu měl ten, kdo něco zdědil.

Byt, nábytek, a tak...

ale pokud jste měli dobré zaměstnání a sehnali jste byt, časem se dalo leccos vytvořit.

( a byly bezúročné půjčky..)

Moje první bydlení byla garsonka, s předsíní a minikoupelnou + WC, kuchyňským koutem...vlastně pidikoutem.

rok 1966...

okno s výhledem do parku s pomníkem v jednom severočeském městě...

V pokoji byly parkety, měla jsem kusový koberec, válendu, dubovou skříň, ušák, stojací lampu, skříňku na nožkách s radiem a gramcem, velkou vázu...konferenční obdélníkový stolek na nožičkách...

Vše nové a ušák s válendou v jedné látce...velmi kvalitní látce!!!

Pak už jen bílá záclona a lněné dekoračky a toť vše, sloužilo mi to několik let a později veškeré zařízení užívali mí příbuzní a jak si to pochvalovali...

(ačkoli skříň zažila spoustu stěhování, je stále jako nová a nehne se, nohy má bytelné!- žádná dřevotříska...)

Při prohlížení časopisů o bydlení a stylu se každou chvíli nadchnu, jednou to je pro parkety, vysoké stropy, krásné prostory z třicátých let v pražských bytech, nejlépe s výhledem na Hradčana...

podruhé pro chaloupku v Podkrkonoší,

abych se vzápětí zamilovala do domečku s velikou zahradou v anglickém stylu.

Na našich častých výletech se zakoukám do domečku kousek od hradu Pecky, jindy do polorozpadlého domku ve Cvikově,

příště do pozemku a domku poblíž Adršpachu a nejraději okukuji selská stavení na Třeboňsku, u Blatné a na mnoha jiných místech. Klidnou mě nenechají ani mnohé domečky na Znojemsku, Mikulovsku a vůbec s vinicemi na dohled.

Jednou mě okouzlil i velmi povedeně posazený domeček poblíž Jistebnice.

A vzápětí vymýšlím, jak bych si to upravila a přestavěla a zahradu okrášlila...

Manžel mě vždy postaví na zem, z mého létání v oblacích není nic, spolehlivě mě zchladí jeho argumenty jako náš věk, zdejší obchody v dosahu i o víkendu, plyn, elektřina a voda,

( uklízení uhlí na zimu do sklepa už je spoustu let jen starý zlý sen ),

zdravotnické zařízení, doprava ( vlak a bus ) v místě,

vědomí, že manžela by práce na domečku naprosto nebavila mi dávají jasně najevo,

na co se mám soustředit v příštím životě...

Občas pan L. šílí z mých nápadů, koupit a přestavět nějaký opuštěný vodojem, nebo starou hradní věž,

mít tak o 40 let méně, ještě bych si troufla na přesvědčování...

bavilo by mě vrhat se do podobných dobrodružství a tvoření.

Milé KOČKY,

také vám přijde inspirativní v historických městech - když se procházíte po hradbách a vidíte ty staré domy s různými zákoutími a schody, malými zanedbanými zahrádkami, výklenky,

omšelými tyčkovými polospadlými ploty, zídkami,

a v duchu už vidíte ty truhlíky s muškáty a různé dekorace...?

keramiku, staré džbány a různé nádoby osázené netřesky?

záhonky plné kopretin, denivek, tulipánů, popínavých růží, pivoněk, aster?

případně levandule, se spoustou včel, motýlů,

línou kočkou vyhřívající se na sluníčku?

to miluji...