Kamýk

Ty hrady!,

a že jich tu bylo a je!,

jsou mi někdy milejší, než načančané zámky,

( i když! - takový pěkný zámecký park mě umí naladit ),

někdo by řekl, co na těch skoro rozvalinách na kopci v roští máš,

jenže rozhled bývá z výšky a kdo má fantazii, také si u takového hradu přijde na své...

Milé KOČKY!

prostě jsme si s mužem ve středu, za krásného, slunečného a hlavně teplého počasíčka vyjeli na malý výlet,

na Litoměřicko a rovnou do obce Kamýk.

( vedle na Varhošti, na rozhledně, jsme byli tolikrát a na Kamýku až dnes )

V Lito panovaly zmatky, projeli jsme město, které známe, horkotěžko,

nic pořádně nebylo označeno, tudíž jsme se drželi směr jako na Ústí n.L.,

nakonec to dopadlo dobře, ale kdo to nezná, má asi problém.

Pracovali tam na silnici a nebylo to jediné místo s cestáři...

zato na policisty nenarazíš, jak je rok dlouhý.

Ale k výletu.

V obci jsme ponechali vozidlo, vyšli jsme si na kopec ke hradu a pod hradem na lavičce jako správní penzisti poseděli ...posvačili...

výhled stál za to.

Bylo vidět až na Krušné Hory...mohli jsme počítat auta na dálnici směr Teplice...přes údolí to bylo jako na dlani a kousek Labe se před Portou Bohemikou také blýskal.

Potom jsme obešli pozůstatky hradu, sopečný kužel se zbytky zdiva, pofotili a vydali se jinam.

Kdysi jsem jako školačka byla na táboře v Mentaurově a dnes jsem tam jela okolo....

nechápu, jak to mohlo tak rychle utéct, tolik roků...

ale konec nářků, trochu jarních fotek:

(jedna zahrádka a jeho majitelka mě v Kamýku hodně nadchly, s paní jsme i podebatily )