Mont Saint Michel

pokračování - O spanilé cestě do Normandie:

Od mé předešlé návštěvy na tomto kousku skály, která se občas shlíží v mořské vodě,

uplynulo dost času...

a taky se změnila organizace -

dříve busy a auťáky turistů parkovaly přímo před klášterem

a nyní se skončí na parkovišti, asi 2 km vzdáleném,

a pak máte dvě možnosti...

buď se projít pěšky a kochat se cestou pohledem na váš vysněný, přibližující se cíl -

nebo jako my...nastoupit do zařízení podobající se busu a nechat se tam ,,zadarmo,, dovézt.

Turistů je zde spousta,

je to druhé, nejvíce navštěvované místo ve Francii, hned po Paříži...

kdo by to neznal, alespoň z prospektů?

My jsme měli štěstí, občas jsme šli, kam jsme chtěli,

jindy vás totiž dav nese úplně jinam, než chcete...

prošli jsme téměř všechno,

dověděli se spoustu věcí,

mne nejvíc zaujalo, že se příliv a odliv střídají po 12 hodinách a 55 minutách,

jestli jsem si to dobře zapamatovala,

a voda se zpátky vrací - údajně - rychlostí cválajícího koně...

rozdíl hladiny je okolo 15 metrů výšky a vyšší je snad jen někde v Kanadě?

Podrobnosti psát nebudu, jednak byste,

milé KOČKY,

přišly o překvapení a čerstvé info, až se tam samy podíváte,

druhak byste nebyly vábeny k návštěvě...

( nebo ano? )

postřehy:

Vše je zde předražené.

Má to tady zvláštní atmosféru...

za návštěvu to tu zcela URČITĚ stojí.

....prý existuje pohlednice, kde se Bretaň a Normandie přetahují o tento kousek skály v moři, ale já jsem, bohužel, nikde tuto čumkartu nesehnala, škoda...

Terén je velmi náročný, nejprve vystoupáte ( po svých ) nahoru, pak po různých schodech a stupních a uličkách kroužíte dolů a procházíte sály, kostely a hradby...mnohdy chvíli váháte, kudy dál...

mniši to tedy měli složité...

( vezměte si sem pohodlné a pořádné boty, vysoké podpatky a pantofle určitě NE! )

takhle vidí Michala rackové:

a takhle my, lidi:

( chcete středověk ? ) tedy pojďme na to: