Jó, kdybych

Jó, kdybych teď byla mladá,

milé KOČKY,

tak bych asi lépe uměla pracovat s novými technologiemi,

byla bych na Instagramu, na Twitru a kdo ví, kde ještě,

měla bych krásný, nový byt, s málo nábytkem,

nejspíš bych svůj úchvatný blog zaplňovala fotkami jednoho šedivého kanapátka

a černým stolkem s jednou vázičkou a jednou větvičkou,

s černobílým koberečkem a neustále natřásaným polštářkem, a možná se dvěma,

s jednou zelenou kytkou v koutě,

a co vůbec by bylo nejlepší,

našla bych si manžela,

který by na těch fotkách mého dechberoucího bytu

nebyl nikdy nejen vidět,

ale nebyla by po něm v bytě žádná stopa:

žádná zubní pasta na zrcadle,

žádné pantofle, žádná ponožka,

nanejvýš malinko zmuchlaný polštář na jeho straně postele...

natož pak, aby na fotce byly děti....pokud bych nějaké měla,

asi by se to vyřešilo jedním medvídkem a jednou značkovou hračkou,

pochopitelně barevně ladící se zařízením,

nenápadně položenou na šikovném místě.

A pokud bych šla něco fotit, v bytě,

nemusela bych přenášet někam jinam ze stolku dron, notebook, krabici s nějakým přístrojem, radiostanici - ručku, notes, tužky, časopis, brejle...

nikde by se neobjevily kabely, prodlužovák,

a taky by mi nikdo ( asi ) nedával dekorace ze stolu jinam,

nebo ano?

Kde byli všichni ti dnešní úžasní a úspěšní mladí muži, když já jsem byla mladá?