Silvestr

---

Pokud si,

milé KOČKY,

pořídíte dvacátého prosince naražená žebra,

---

nemůžete čekat o Vánocích žádnou hitparádu,

štědrovečerní večeři sice nějak zvládnete, to ano,

a tím nemyslím přípravu, ale konzumaci,

lehat, vstávat, sedět, chodit - lze pouze s dopomocí,

vše bolí,

vše hodně bolí!,

nesmíte kýchnout, zakašlat,

můžete

sedět v ušáku vypodložená polštáři, ale ne moc dlouho...

prášky, které lékař předepsal proti bolesti, nepomáhají,

místo koled si v duchu zpívám: Polámal se mraveneček, ví to celá obora...

ale!

už probleskuje

světlo na konci tunelu...

deset dní po mém pádu se začíná situace lepšit,

vstávám a lehám sama, bez pomoci,

manžel se o mne stará jako o vlastní,

vaří, myje nádobí a dokonce i luxuje...

na Vánoce ustrojil stromeček,

a tu lahev portského, co schovávám na svátky, holt otevřeme jindy.

Průšvih je i to, že nemůžu sedět u PC a číst si v oblíbených blozích,

Ježíšek mne podaroval mimo jiné už třetí knížkou od Blanky Milfaitové

a tu se mi podařilo všemu navzdory přečíst...

asi to tak mělo být,

zastavit se a popřemýšlet, jak dál...

něco už je rozehrané,

( dva zájezdy v r.2018, plán na dovolenou s vnučkami v Letohradu a okolí - srpen bude fajn! )

a něčím se nechám překvapit...

přeji všem vám, kdo sem zavítáte, pevné zdraví a hodně štěstí v r. 2018.

vaše Jiřina

podotk: zlatý déšť ve džbánu mi na Štědrý den vykvetl...

chlubení:

odsledovala jsem v TV Vánoční koncert André Rieu a pozor!!!, v létě 2018 bude ,,miláček,, v Praze!

a ještě malá pozn.:

ve své ( doufám, že jen dočasné ) nemohoucnosti jsem si stihla všimnout i toho, že někteří mi nabídli pomoc a někteří se ani nezeptali, zda něco potřebuji, vím, každý měl před Vánocemi plno práce a starostí, ale i tak...

více empatie, říkám si, by to chtělo, a vezmu si z toho sama příklad...