Všichni si přejí, aby únor, ač je to nejkratší měsíc v roce, brzy skončil,
ovšem my, v únoru narození, si ho musíme nejprve užít...
(taky se těšíme na jaro )
chodí gratulanti, nosí kytky, dárečky, čokoládky, vínečko.
Moje přítelkyně a dcera švagrové mají narozeniny hned na počátku měsíce,
moje vnučka má v únoru svátek, dcera narozeniny,
no jasně, že bych oslavu - nejlépe společnou -
raději měla v létě, na louce plné kopretin, nebo pod rozkvetlými lípami!,
ale, co už nadělám, když jsem se našim narodila v únoru a ještě k tomu den po svém svátku?
V sobotu k večeru přijela dcera s rodinou a trošinku jsme oslavovali:
dostala jsem krásnou kytici, luxusní bonbonieru a zajímavou knížku,
dojemná, vnučkami vyrobená přáníčka,
plus dárek, který mi vyrazil dech,
dnes nepovím o co jde, až jednou...
ale bylo to, jako byste čekali stan a dostali jste Karlštejn.
Milé KOČKY,
překvapení je slabé slovo.
Jsem úplně fascinovaná.
Věděla jsem, že dcera je formát, že její muž je velkorysý,
ale tohle?
Je báječné mít KULATINY.
Tímto děkuji všem, kdož mi blahopřáli, přinesli dárky a květiny, dali najevo svoji náklonnost, přáli zdraví, velmi si toho vážím.
Speciální poděkování patří tomu, kdo mi po telefonu z druhého konce Čech zahrál písničku na harmoniku.
Jiřina
Žádné komentáře:
Okomentovat