Už dlouho jsem si vymýšlela, že až bude příležitost,
koupím panu Bručounovi nástěnku,
ale, nic moderního,
jen takovou korkovou, s dřevěným rámečkem.
Jenže, ty nástěnky se mi zdály v obchodech dost drahé a tak jsem to odkládala.
Na místo, kam jsem ji chtěla umístit, se hodí menší nástěnka,
všude nabízeli dvakrát větší...
a co se nestalo:
onehdy jdu kvečeru domů od autobusu a koukám jako blázen,
před jedním domem u popelnic byla pohozená přesně taková!
Nejprve jsem zpomalila krok a rychle uvažovala, zda ji vzít,
pak jsem ji zvedla a pořádně prohlédla, byla čistá a zdála se v pořádku,
říkám si, proč se jí někdo zbavil?
Teď je ve sklepě v karanténě!
Milé KOČKY,
zázraky se asi dějí,
ale mně zatím jen ty malé.
I tak mám radost.
Udělala sis malou radost- proč nevyužít něco, co ještě využít jde. Někdo třeba dělal v bytě změny, nehodila se už a Ty jsi šla kolem v tu správnou chvíli :-).
OdpovědětVymazatHezké už podzimní dny!
Hanka
No tohle?! Nešťastná nástěnka si tě našla! Ať ti dlouho a dobře slouží a vlastně oběma. Ty máš dobrý pocit a ona ráda nabídne body, které na ni dáš ;-)
OdpovědětVymazatJá mám těch malých nástěnek víc - přece jenom už zapomínáme (nebo záměrně zapomeneme) a takový pamatováček pomáhá :-)
A kdo bude nástěnkář ??
OdpovědětVymazatJiřinko, na poklady u popelnic má štěstí můj muž. Taky je nachází. Je to taková malá radost. My to děláme s pro nás nepotřebnými, ale ještě použitelnými věcmi taky. Vždy to je do pár minut pryč a já mám radost, že jsem někomu udělala radost. Měj pěkné pondělí.
OdpovědětVymazatDobrý den, milá děvčata.
OdpovědětVymazatDěkuji za komentáře a návštěvu na mých stránkách.
Simi, nástěnkářka jsem byla na škole, asi budu trochu i teď.
A svěřím se: jednou vyklízel soused nad námi byt a ven, na valník, vyhodil i krásnou ptačí klec, už jsem ji viděla bíle natřenou na našem balkoně a než jsem došla domů a odložila nákup a vrátila se před dům, byla pryč.
To jsem byla naštvaná...
Jiřina z N.