Slíbila jsem,
milé KOČKY,
že nafotím naše hodiny a že se jimi tady pochlubím,
nu, když koukám na ty fotky, není čím se chlubit. Klepou se mi ruce jako stařence ( což asi už jsem ).
Tak jsem udělala fotku hodinám v ložnici, v obýváku, v kuchyni a v koupelně, pak jsem cvakla moje náramkové,
někde mám schované ( proč vlastně ) staré náramkové a taky jeden prstýnek/hodinky digi, kde to manžel koupil, ani nevím.
Někde jsou ještě schované dvoje hodiny, které, když se mi bude chtít, dám je na Mělník k hodináři spravit.
Jedny jsou kulaté, porcelánové, kobaltem barvené do kuchyně na baterku a jedny na stěnu závěsné, na točené šňůře do obýváku, které jsem si koupila jako svobodná - tak to už o něčem svědčí! Ty se natahují klíčkem!
A tady ty moje hodiny a mnohé budíky, co u nás za ta léta přistály v naší domácnosti.
Ty divné, pod skleněným poklopem, nemám v oblibě, ale to souvisí s dárkyní, nikoli s časomírou.
Tik, tak.
Když se nad tím zamyslím, už mi některé z nich odměřují notnou dobu život!
( manželovy mnohé náramkové sem dávat nebudu, proč taky? )
Pěkná řádka hlídačů času. Je v nich i historie, jak se vyvíjela výroba a taky móda. Ráda jsem se podívala. U nás jsou hodiny "srdcem místnosti" a každá má svoje. Obývák dokonce dvoje - po malování jsem koupila nové, protože nás čeká obnova zdí a ty původní se nějak rozlepily ;-)
OdpovědětVymazatJiřinko, potěšila jsi mě, že jsi hodiny nafotila. Moc se mi líbí ty malované s růžemi. Budík se dvěma zvonky jsme doma kdysi měli. Když ráno zazvonil, tak jsem měla pocit, že mě klepne. Raději jsme si pořídili radiobudík. Asi před dvěma roky si manžel vzpomněl, že by budík se dvěma zvonky chtěl. Tak jsem mu na FB sehnala starý pěkný budík. Nechal si ho opravit, ale budík se zpožďoval a po čase ho muž daroval kamarádovi, který budíky sbírá.
OdpovědětVymazatMěj pěkný den. Růža
Jiřinko, no vidíš, jak krásně si se zhostila výzvy. Děkuji a už si tě ukládám. I v hodinách je kus našeho života. Měj pěkné pondělí.
OdpovědětVymazat[3]:Marti, to nejsou všechny jedny, ty hnědé, už jsem ( taky špatně ) nafotila do článku předtím a nejméně dvoje mám schované na opravu.
OdpovědětVymazatOhledně budíku, to mě vždy taky málem kleplo, když mi v pět ráno řinčel u ucha, a v pět čtyřicet mi jel vlak do Prahy, to byla žíznivá čára, v momentě, kdy jsem naskočila na schůdky v posledním vagonu, se rozjel.
Jiřina z N.
Jiřinko, máš jich o hodně víc, něž já. Moc se mi líbí ty s růžemi a pak budík se zvonečky. Jinak my máme všude ty digitální, na troubě, na termostatu, v ložnici ... a ty jsem nefotila.
OdpovědětVymazatPřeji krásné dny plné energie. Pa D.
[5]:Dášenko, to máš pravdu, ty digi jsou u nás po bytě taky časté, ale spíš na předmětech manžela a na mikrovlnce a tak.
OdpovědětVymazatTy s růžemi jsem koupila kdysi v Mělníku a udělala jsem si v ložnici takový budoár, manžela málem kleplo.Část stěny jsem potapetovala taky růžičkama.Abych dostala do části bytu ženskou energii ( manžel by mě svými věcmi převálcoval)
Jiřina z N.
No vidíš a můžeš si odklepnout splněný úkol. Nafotila jsi celou hezkou hodinovou armádu.
OdpovědětVymazatHezký večer, Jiřinko!
Hanka
Hezká hodinová přehlídka - a že jich doma máte... Ty s červeným okrajem jsme měli kdysi taky, jen byly celé bílé... Ani vlastně nevím, kde skončily.
OdpovědětVymazatHodinky - prstýnek jsem měla dokonce dvoje, mamina mi je koupila kdysi u nich v práci od Vietnamců co tam dělali. Nápad to nebyl vůbec špatný, jen se divím, že dneska ho už nikdo neoprášil... když jsem do mé výzvy fotila, spoustu hodin jsem zapomněla...
OdpovědětVymazat