Já, nejstarší, sestra je o rok mladší a o další rok a jeden schůdek menší brácha.
Pak čtyři roky a přišli další tři bráchové krátce po sobě.
Táta i mamka pracovali ve fabrice a kolem mámy se neustále batolilo několik dětí.
Vůbec nechápu, jak to všechno stíhala.
Prala, vařila, žehlila, zašívala!!!, uklízela, práce na zahradě, vyprávěla nám a četla, táta nám dělal meče a ze starých velkých poklic štíty, věčně jsme si hráli na zbrojnoše a rytíře, lezli jsme po stromech, v létě plavali v Ploučnici a v zimě jsme na ní bruslili.
Pořád jsme běhali venku.
Doma jsme hráli ping pong, karty - hrálo se o sirky, člověče nezlob se, šachy. Hodně se četlo.
Chodili jsme na volejbal, na atletiku,
ale když jsme byli ještě malí, dali jsme si přes stůl deku a hráli jsme si na stan.
To tedy v zimě, v létě nám táta na zahradě udělal stan z celty...
V zimě s námi sáňkoval.
Sestra i brácha pěkně kreslili, s tím byla taky legrace, koukali jsme na sestru, ona něco čmárala a my jsme hádali, co to bude. Vždycky to - můra - předělala! Abychom neuhádli.
Chodila jsem s babičkou do lesa na houby, na dříví, na louku pro trávu králíkům,
na borůvky, na maliny.
Mamka nám pak upekla koláče.
Na její buchty s tvarohem nikdy nezapomenu. Měla jsem nejraději ty rohové a ještě vlažné!
Nebo šišabůry: takové zakroucené tyčky z koblihového těsta osmažené a obalené moučkovým cukrem a skořicí.
Na ty můj manžel vzpomíná nejvíc ( mamka - jeho tchýně, mu je dělala vždy, když jsme k ní jeli ),
byli spolu jedna ruka.
Milé KOČKY,
nějak to uteklo.
Krásná fotka a milé vzpomínání. Krajinu našeho dětství nám z duše a ze vzpomínek nikdo nevezme. Musím se usmívat, protože jsem nosila úplně stený účes. Občas i s tou mašlí.
OdpovědětVymazatKrásný den.
Alenko, jen to má jeden stín: večer po tomto focení brášku odvezli do Cvikova s tuberkulózou a byl tam rok! a když ho mamka vezla domů, tak jí říkal sestřičko a nás, sestry, neznal.Byly mu na té fotce 3 roky.
VymazatTo je tak milý vzpomínání, připomíná mi mojí babičku, vyprávěla úplně stejně krásně, jako ty :).
OdpovědětVymazatVšak jsem taková babča, Janinko, jsem ráda, že mi to ještě myslí a jsem soběstačná, hihi. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, krásné vzpomínky a hezky sepsané. Vás tedy bylo..., to se měli rodiče co otáčet. Jééé a ta fotka je kouzelná, moc vám to sluší.
OdpovědětVymazatPřeji fajn večer. D.
Dášenko, moc jsem záviděla sestře ty kudrnaté vlasy, mne mamka stříhala ,,podle hrnce,,!
VymazatNa to, že je nás hodně jsem si zvykla, tenkrát bylo vícečlených rodin hodně.
Jiřina z N.
Krásné vzpomínání a hezká,milá fotografie. Také ráda procházím staré fotografie. Je nich skryto plno vzpomínek ...Krásný večer přeji a příjemný vstup do posledního aprílového týdne.
OdpovědětVymazatJáro, občas vezmu do ruky fotky babičky nebo rodičů a říkáme si s mužem, co asi tam ,,nahoře,, dělají.Jestli hrají karty nebo jen tak povídají a strejda jim k tomu hraje na harmoniku? Jiřina z N.
VymazatJiřinko, krásně jsi si zavzpomínala. Měj pěkný den.
OdpovědětVymazatTaky přeji hezký den, Marti. Pa Jiřina z N.
VymazatJiřinko,krásná vzpomínka.Já moc ráda vzpomínám na dětství,jsem nejstarší ze tří sester.A protože tatínek byl fotograf mám plné krabice fotografií.Měj hezké dny.
OdpovědětVymazatJitko, jak už jsem kdysi někde psala, po povodních byli lidé nejvíc naštvaní za ztrátu fotografií a podobných věcí.
VymazatU nás je nejvíc oblíbená fotka ( černobílá ), kdy táta vyfotil bráchu, jak olizuje máslo z chleba a ten pak hodil slepicím a zase si šel domů pro další, že má hlad.
Letos ten ,,hošík,, bude mít v létě 70 let!
Jiřina z N.
Připomněla jsi mi hodně podobného z mého dětství.
OdpovědětVymazatMěj se fajn!
Hanka
Hani, já jsem moc ráda za své dětství.Sice bez notebooků, bez mobilů, bez války,
Vymazatpamatuju se, jak bylo dobré máslo, které se kupovalo z bloku na váhu. Mléko do bandasky.
Super dobrý chleba!
A babička nám vyprávěla, co se dalo za jejího mládí koupit za krejcar, hihi.
Díky za návštěvu. Jiřina z N.