čtvrtek 14. května 2020

Kožova Hora, aneb

Láďo, jak se jmenuje ta rozhledna na Kladně? nic...jen tázavý pohled.
No, tam, v lese, kousíček od Kladna, jak jsme tam jednou byli, žadoním na jeho paměti, aby se zapojila.
Myslíš Zákolany?
já na to: copak v Zákolanech jsme byli na rozhledně?
( ale už se chytá a je blízko, aspoň něco ! )
Tam jsme byli na Budči, u toho kostela! ( rotunda, nejstarší kostel v Čechách )
Já myslím, jak jsme jeli vlakem ze Smíchova na Kladno, pak jsme šli do lesa na rozhlednu a pak pěšmo zpátky do Kladna a vlakem přes Kralupy n.Vl. jsme jeli domů!!!
Tak to nevím!
To je tak,
milé KOČKY,
když vám táhne na 73 a máte o sedm let staršího manžela,
co se divíte?
On má skvělou paměť na jména, pamatuje si své spolužáky i ze základky, chlapy z vojny, spolupracovníky z práce.
Já mám paměť takovou, že mi dáte 10 možností a já vím tu správnou, ale sama si někdy názvy vybavím až po notné době.
Za mlada mi historky o starých manželích připadaly divné, v lepším případě humorné, dnes? realita.
Vyprávěl mi známý, jak to mají doma: Ona dobře slyší a on výborně vidí, koukají spolu na telku a nechtějte to vědět!, co se u nich děje.
Vidím, že to z něho nevytáhnu, buď si nepamatuje, nebo se nehodlá namáhat,
tudíž mi nezbývá, než jít do mapy a podívat se: Kožova Hora se to jmenuje!
Tak tam jsem nikdy nebyl!
A je to.


18 komentářů:

  1. Jiřinko,to je hezké.Mně se zdá,že dost zapomínám a taky něco mám v hlavě a ne si vzpomenout na název.A to mi teprve bude sedmdesát v prosinci.Manžel je o dva měsíce mladší,ale ten si nepamatuje už vůbec nic.I když někdy mě překvapí.Nemáme si co vyčítat.Tady bych ti nepomohla,ten název vůbec neznám,ale kousek od Kladna jezdíme,když vezeme vnuka za přítelkyní.
    Hezky jsi nanaranžovala kytičky.Měj se bezva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jitu, tohle zrovna nasypala do skleničky mladší vnučka - sedmikrásky pro svoji mámu, moji dceru,tu fialovou tam přidala pro starší vnučku, neb ta má ráda fialovou barvu.Já jsme to jen vyfotila.
      Ohledně toho, co si kdo pamatuje: manžel řídí auto a má pak, když zastavíme, asi ,,vypnuto,,.Já se kochám a zapisuji do paměti, fotím, brouzám v mapě a tak se leccos uchytí.
      Pa Jiřina z N.

      Vymazat
  2. Někdy si také nemůžeme na nějaký název města vzpomenout. Můj problém jsou jména, mám to tak už od mládí, pamatuji si tváře, ale se jmény to je horší. Vzpomněla jsem si na mého tchána, který si v 90 stěžoval, že si nepamatuje jména. No, asi nás to zapomínání čeká každého, někdy dříve, někdy později.
    Máš hezkou kytičku. Měj pěkný den.R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, mám to podobně, ještě tak křestní jména, ale příjmení si nemohu vzpomenout.
      A třeba slovo skartovačka mi dělá problém, tak říkám ,,ten kousací stroj,, a manžel ze mne šílí.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  3. Jiřinko, my máme oblíbené úsloví: "V mládí erotik, nyní sklerotik". S tou pamětí je to ošidné. Mně občas vypadne slovo a nemůžu si ho vybavit. Se jmény je to podobné. Zvláštní je, že si pamatuju čísla, asi mám ten šuplíček v hlavě větší, nebo pohotovější. S mým mužem je to podobné a věta: "Tak tam jsem nikdy nebyl", mě rozesmála.😀 Já už jí párkrát také slyšela a nejhorší na tom je, že se pak dokonce hádá. A bude hůř.
    Na Kožovce jsme byli několikrát. Kamarád létal z nedalekého letiště větroněm a když nás nebavilo okounět tam, vyšli jsme nahoru.
    Měj hezký den

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, mám to stejně, pamatuju si čísla! Tuším, že na Kožovce byla i restaurace? ale byla jsem tam dvakrát a je to už dávno.Jiřina z N.

      Vymazat
    2. Když jsme tam jezdívali, tak tam restaurace byla. Ale už jsme tam nějakou dobu nebyli.

      Vymazat
  4. Mému muži není ještě ani šedesát. Zrovna včera jsem se ho chtěla optat na cosi ohledně naší loňské návštěvy Pusteven. Povídám mu: "Víš jak jsme byli loni na Pustevnách?" Tvářil, jakoby slovo Pustevny nikdy neslyšel, přitom se tam jedeme podívat téměř při každé návštěvě u jeho sestry. A nakonec mi řekl, že má v hlavě deset tisíc jiných věcí. Debata skončila! A já se děsím toho, že bude hůř!!😭

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, Pustevny, tam jsme byli vícekrát, ale ještě předtím, než shořela ta jedna chata. Poprvé jsme tam vyjeli, když jsme byli u známých v Příboře na malé dovolené a uvařili jsme auto, děsný kopec, také jsme tehdy museli pro uši do Štramberka a vylezli jsme na Trůbu, na Šipku, do Muzea Tatry v Kopřivnici a na Hukvaldy, celodenní výlet na Lysou Horu, škoda, že to máme tak daleko, stavovali jsme se tam - na Pustevnách i cestou na Slovensko stejně jako ve Skanzenu dole.A líbilo se nám na jiné dovolené ve Velkých Karlovicích, to bylo také krásné.
      Posílám pozdravy na Moravu. Jiřina z N.

      Vymazat
  5. Jiřinko,ta chata,co vyhořela na Pustevnách se jmenuje Libušín a ten skanzen je u nás v Rožnově pod Radhoštěm.Jsem ráda,že se vám u nás na Valašsku líbilo.Ano,psala jste,že se vám líbí celá naše krásná země.Mám to stejně.Všude je hezky,každé místo má svoje a na každém místě,v každém městě i vesničce se dají najít kouzelná místa.No a s tou pamětí.Já si pamatuji hodně čísla,ale třeba jména moc ne.Stane se mi,že třeba po hodně dlouhé době potkám některou bývalou kolegyni,povídáme si a já v duchu přemýšlím,jak, že se to vlastně jmenuje.Krásnou kytičku máte.Hezký den.Marťa.

    OdpovědětVymazat
  6. Jiřinko, u nás to začíná být podobné...Také si mnohdy nevzpomenu i kdybych se přetrhla a pak se mi to najednou vybaví...ale když už to nepotřebuji nutně vědět. Kolem Kladna to neznám vůbec. Ale Dvořákova stezka z Kralup nad Vltavou do Nelahozevsi podél Vltavy je úžasná. Naopak z Veltrus jsme šli do Kralup druhou stranou Vltavy a tam nám pes jedné mladé paní jedoucí na koni sežral svačinu. ona si ho nehlídala, on přiběhl k nám sežral nám karbanátky i s chlebem a utekl...Koukali jsme s manželem jako opaření a nám ke svačině zbyla jen paprika a ještě oslintaná od psa, tak nakonec skočila v prvním odpadkovém koši a jeli jsme domů hladoví...Mladá paní na koni psa sice zavolala a i když viděla, co udělal tak se ani neomluvila...a jela si na koni klidně dál...Hold lidi jsou různí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy Járo, mně se stávají věci za týden, co se jiným nestane za rok, ale tohle je pecka, pes, co vás okradl o sváču, je suverénně nej. Z Kralup do Nelahozevsi jsme šli jednou s mužem taky pěšky, podle vody. Ale jindy jsme tam jeli autem a to jsme šli i do zámku na prohlídku.A Dvořák tam měl hospodu a řeznictví, resp. jeho otec.
      Máme podobné spády. Jiřina z N.

      Vymazat
  7. Jiřinko, i já mám občas výpadky. Po pár týdnech doma jsem přijela na pumpu, natankovala a šla platit. Jenže na PIN jsem si opravdu nevzpomněla, jen jsem tušila. Volala jsem tedy kolegovi, který mi ho po nějaké chvíli nadiktoval. Naštěstí. Prostě to okno bylo jako vrata.
    Přeji hezké dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášenko, to jsou horké chvilky. Toho se bojím, pin nikam nepíšu a doufám, že si ho budu pamatovat, ale, co kdybych zapomněla? Tak snad budu nakupovat na dluh.
      Jiřina z N.

      Vymazat
  8. Jiřinko, můžu tě ujistit, že nám je s mužem o trochu méně a občas to u nás vypadá stejně :o)!
    Měj se moc hezky, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, někdy je to náročné, ale nejlepší je zachovat klid a jet dál. Co taky jiného?
      Zdravím a mávám Jiřina z N.

      Vymazat
  9. Ona dobře slyší a on výborně vidí - ta představa u televize mě opravdu rozesmála :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Janinko, já se taky smála, když jsem ty jejich historky od televize slyšela!
      Jiřina z N.

      Vymazat