Během dovolené

Dnes, na konci července, sedím doma a vzpomínám na mladé,
kteří si užívají s dcerami krásy Šumavy,
myslím na známé, kteří jsou s dětmi v Jizerkách a včera navštívili hradozámek Frýdlant na severu,
chválím kolegyni, která se vrátila z Dolní Moravy, kde trávili volno s mužem a třemi vnoučaty,
líbí se mi, když lidi vodí své potomky po vlastech českých.
Neteř s dvojčaty dovolenkovali v Harrachově, my s mužem se vydáváme na výlety na všechny strany.
Kde a s kým by se té lásce k vlasti měly děti naučit, když ne s rodiči nebo babičkou a dědou?
A když už jsme u té dovolené,
napadlo mě, jak jsme jednou s mužem jeli na 14 dní na dovolenou někam na druhý konec republiky, dcera už byla z domu, nebyl nikdo, kdo by nám zaléval pokojové květiny,
manžel nacpal kytky do nějakých vysokých kbelíků a když jsme se vrátili, bylo po kytkách.
Po jeho kůře se utopily!
Tak se stalo, že jsem vymyslela ne příliš hezký, nicméně fungující systém pro přežití květin po dobu naší nepřítomnosti.
Mám dva staré plechy do trouby s vyššími okraji, které už nepoužívám, tam naskládám květináče, pod ně dám hadr, naleju vodu, asi 2-3cm a kytky si vodu odebírají a nezvadnou, ani se nepřecucají.
Přijedu po 14 dnech zpátky domů a kytky jsou v naprostém pořádku.
Jen pro pořádek, letos tuhle ,, vymoženost,, asi nevyužiju, na 14 dní nikam nejedu. Neb koronavir!
Tak si,
milé KOČKY,
užívejte tepla, sluníčka, volna, partnera, děti, zmrzlinu, pivo a nebo cokoli podle vašeho přání.
Případně stínu, nebo deště?
Noste šaty, slamáky, kabelky a sandálky, sluneční brýle, plavky.

Foťte, ať máte na co koukat v zimě, až přijdou mlhy, déšť a bláto.
Přeji vám všem moc hezkou druhou polovinu prázdnin.