Tak trochu z ruky

Dnes ráno, ještě za tmy, půl hodiny po čtvrté!!! mě manžel vytáhl z postele a v pět už jsme odjížděli na výlet - směrem na jih. Prahu jsme projeli poměrně snadno, nikde nikdo, v půl šesté už jsme pelášili kolem Barrandovské skály po strakonické.
Vlevo jsem pohledem zavadila o Zbraslavský zámek, taky jsme tam párkrát byli.
Postupně svítalo, místy se válely mlhy, hlavně kolem Mníšku a pak u Dobříše.
V sedm jsme stáli v pozoru na strakonickém náměstí a lovili jsme z útrob auta taštičky a foťáky.
Vydali jsme se na procházku přes Otavu a ke hradu. Sluníčko svítilo, bylo hezky a teplota přijatelná.
Doufám, že ta pohoda bude ze snímků patrná.
Strakonice - rodné město mé sestry a jednoho bratra a bydlí zde jedna příbuzná.
Město fezů, dudáků, motocyklů ( kdysi ) a místo dětství mého táty. Protéká jím zlatonosná Otava. Vlévá se zde do ní Volyňka.
Město se pomalu probouzelo a my měli čas a klid na opětovné prohlížení známých míst.
Poté jsme se vydali do Vodňan, budu mít malér, neb jsme prosvištěli Skočice, aniž bychom se stavili u sestřenice, ale nebyli jsme ohlášeni!
Ve Vodňanech měli na náměstí nějaké trhy a různé atrakce, na můj vkus tam bylo příliš hlučno, kapela s lidovkami a ještě další muzika...
Prošla jsem se a něco nafotila, navštívila jsem Íčko, poseděli jsme u čaje a koláčů.
Další naše cesta vedla navzdory objížďce k Týnu n.Vl., projížděli jsme jihočeské půvabné vesničky se štíty v selském baroku a srandovními názvy: třeba Záblatíčko! a taky jsme se mihli kolem Temelína. a pak, z Týna do Kolodějů k Lužnici - k zámku Mitrowicz, o kterém psala před časem Dáška F.
Jenže, ten už je do jara mimo provoz a tak mám foto jen zvenku.
Pokračovali jsme na můj popud do Bernartic, kde jsem chtěla pozvat manžela na oběd, ale hospůdka, kde jsme bývali spokojení už neexistuje a proto jsme si dali poradit a navštívili hospůdku v Opařanech. Najedení a spokojení jsme kolem Tábora jeli k Voticům, kde jsem výlet chtěla ukončit v Motýláriu a nafotit zdejší památky.
Ovšem - manžel už toužil po domově a proto mi Votice slíbil na jindy a minul je bez povšimnutí.
Milé KOČKY,
stihla jsem ve Vodňanech koupit manželovi dvě bílá bavlněná tílka a jednu dečku na stoleček za velmi solidní cenu.
( přeloženo do češtiny - nízkou cenu )
Pár obrázků z naší dnešní cesty napříč republikou vás seznámí s tím, co zde popisuji.
Fotek je zas tolik, že je těžké vybírání.
( Vrátili jsme se a tady začalo pršet - jsem nadšená )

ráno na silnici:

masné krámy ve Strakonicích:

rodák:

Strakonický dudák:

papežovy domky:

od Otavy k hradu:

dvojdomek:

tolik lásky!:

nádvoří:

z panelu:

střípky z Vodňan:

Koloděje n.L.:

Bernartice:

kolem Temelína:

starouš na pumpě: