Nějak se to sešlo a hledala jsem jednu fotku a při té příležitosti jsem zabrousila do svého starého blogu. Například kolem data 28. července 2014 a pár dní předtím jsem pilně vkládala článečky, fotky - a? ani jeden komentář. Byla jsem neviditelná blogerka! Nikoho moje psaní a nápady nezajímaly, no, po pravdě, pár jedinců se dívalo, ale nekomentovali. Také jsem zjistila, že přenosem na tento blog se mi u několika ( nevím přesně ) článků rozházela písmenka, resp. slova, a moje úsilí, aby to vypadalo, je pryč. Zpětně to opravovat nebudu. Jsem neskonale šťastná, že mi blog nezmiznul, že se uchoval a nikdy nebudu dost vděčná těm třem lidem + jednomu, kteří se o záchranu mého starého blogu zasloužili.
( jmenovitě: Simonka/Blondýna, Jára z Rbk a Veruce s manželem, všichni bez úplaty a ochotně! )
Milé KOČKY,
nikdy by mne v dubnu 2014, když jsem s trémou jako vrata začínala, nenapadlo, že tu budu skoro sedm let! Taky by mě nenapadlo, že budu některým blogům věrná takovou dobu. K některým z vás chodím pravidelně 10 let! Neumím si představit, že by určité blogy skončily, i když, už se mi to také stalo a ne jednou. Oblíbený blog zůstal stát, blogerka přešla na Instagram a mám po žížalkách. Je to určitý druh závislosti, vím, ale snad není tak zhoubný, jako kouření, chlast a jiné ošklivosti. Alespoň jsem neslyšela, že by po přečtení článku na blogu musel někdo léčit kocovinu česnečkou a nebo utopenci. Co já se načetla skvělých receptů, nakoukala pěkných zahrad, shlédla spoustu renovací a staveb nových domků, potěšila se pěknými interiéry, poznala mnohé půvabné kouty republiky, dostala tipy na nové knížky.
Zkrátka, považuji to za dobře strávený čas. Tak jen pište, foťte, vkládejte, ať mám co číst. Moc vám všem mávám, buďte hodně zdrávi - KOČKY, KOCOUŘI.
Jiřinko, hezky sis zavzpomínala. Já jsem měla prvni blog na doméně estranky.cz, ale mic jsem tam spokojená nebyla a přešla jsem na...webovastranka.cz. To byly nejlepší a nejjednodušší blogy, dokud to patřilo Belgičanům. Pak prodali licenci Rusům a ti to zničili, nakonec zrušili. Přešla jsem na blog.cz, ten jsem mela spoustu let a najednou mi ho bez varování zrušili prý pro nevhodný obsah!!!Byly tam fotky z přírody a z výletů. Nic nevhodného...přešla jsem na blogspot. Doufejme, ze vydrží. Měj se hezky a opatruj se.
OdpovědětVymazatJáro, to jejich chování v poslední době bylo na mašli. Kolik lidí nasí..li, to se nedá ani spočítat.Já osobně jsme zpočátku jako anonymní taky pravidelně navštěvovala asi 20-30 blogů a nyní se to ustálilo a chodím k některým jako k sousedce, a někdy někam zaskočím jen občas, co je nového. Líbí se mi, když mohu obdivovat úpravu blogu nebo styl nebo postoj některých lidí, k čemuž bych se bez blogu nedostala.
VymazatNa stará kolena je to moje bezpečné přátelení, i v době covidu. Ale bude líp.
Pac a husu Jiřina z N.
Já jsem z počátku sledovala dění na Blog.cz jen jako anonymní a pak mi prostřední vnučka řekla: babi, tak si taky blog založ. No, stalo se a jsem ráda, protože je mi tady dobře.
OdpovědětVymazatTaky nemám Jiřinko, u přenesených příspěvků z Blog.cz (po jeho skončení) pod nimi komentáře, přestože tam původně byly. Ale vzal to čert ! Řešit to taky nebudu :-)
Hezký den!
Hanka
Hani, já jsem zpočátku žádné komentáře neměla, přitom jsem se tak snažila, aby to bylo stručné a přitom poutavé a vtipné, haha.No, ale je to taková moje kronika, můžu se tam občas podívat, co bylo. Jeden čas to na B.cz bylo nějaké divné, ztratily se moje fotky pod mnoha články a naskočily cizí, to jsem dost nadávala a snažila se to opravit a nejsem si jista, že se to všude povedlo. Pak jsem byla ráda, že jsem přestěhovaná.Už mě to tam, na B.cz, nebavilo. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, také jsem začala blog psát v roce 2014, v září. Dlouho jsem toužila po tom, mít svůj blog, ale neměla jsem nikoho, kdo by mi poradil. Nakonec jsem oslovila Šárku, která také sbírá panenky a bydlí v našem městě, jestli by mi nepomohla blog založit. Byla tak hodná, že přišla k nám a s její pomocí jsem si založila na blog. cz svůj první blog. Jak to dopadlo víme všichni, kdo jsme tam byli. Také jsem vděčná za to, že mi blogerky pomohly založit nový na blogspot.com a přestěhovat ten starý. Sice bez komentářů, ale články zůstaly i s fotkami. Mezitím jsem poznala spoustu dalších blogů kam chodím moc ráda, kochat se krásnými fotografiemi nebo krásnými místy, která neznám. Prostě je mi v blogovém světě dobře. Tak ať nám to ještě dlouho vydrží.
OdpovědětVymazatRůženko, já na tom byla podobně, manželovi se do zakládání mého blogu nechtělo, mladí neměli čas a tak jsem nakonec umluvila dceru a ta mi první blog založila. To jsem ještě k nim dost často jezdila a tudíž mi věnovala jeden pozdní večer. Já měla takovou trému!!! A teď už založila blog i mladší vnučka.
VymazatTak, ať se nám tu, všem pospolu, daří. Jiřina z N.
Jiřinko, taky si nějak neumím představit, že by tohle všechno ustalo. Patříte prostě k mému životu, i když skutečných a živých jsem vás viděla jen pár.
OdpovědětVymazatMěj hezký den, Helena
Helenko, jednou jsme o tom psala, jak je fajn, že mohu večer, v noční košili, jít na návštěvu na blog.
VymazatJiřina z N.
Tak vzhledem k tomu, že jsem z b.cz vzala dráhu dva roky před jeho ukončením, protože už mne došla trpělivost s jeho (ne)funkčností, nasměrovala mě stejně vytočená Blondýna na Veruce, a ta mi s mužem blog přetáhla komplet i s komentáři. Jen tedy tu a tam při tom přenosu nějaká fotka zmizela, nebo se posunula jinak, ale to už opravovat nebudu, je to stejně v těch začátcích. Druhý, tvořivý blog jsem si přenesla sama dle rad na b.cz tak tam komenty už nejsou, navíc zas tolik jich tam nebylo. Ale jak píše Helena nade mnou, nedovedu si už představit, že bych neblogovala, za těch dvanáct let je z toho pořádná závislost!
OdpovědětVymazatVendy, mě taky poradila Blondýna/Simona a nasměrovala na Verunku a jejího muže, jenže jsem kopyto a tak mi to podle jejich návodu přenesla Jára z Rbk a jsem jim neskonale vděčná a už pořád budu.Vypadalo to ve finále tak, že jen jsem se přestěhovala, zavřela se za B.cz voda a skončil, stihla jsem to s odřenými zády na poslední chvíli.
VymazatHezký pátek Jiřina z N.
Ona ta neviditelnost je spojená s každým začátkem. Pamatuji se, že první půlrok po startu svého blogu v roce 2009 jsem byl svým jediným opravdu stabilním čtenářem :-). Teď - po přechodu na nový blog - dostala ta zmíněná neviditelnost jinou podobu, protože jsem se stal pro změnu téměř neviditelným pro vyhledávače, takže návštěvy chodí skoro výhradně z kruhů blogových a jiných známých. Pokouším se to nějak prorazit, ale drhne to :-).
OdpovědětVymazatTěch blogů, které jsem sledoval a postupně se z blogového světa vytratily, je spousta; často zmizely ze dne na den. Tak držím palce, ať se tvůj blog dál utěšeně rozvíjí a přináší tvým kočkám (a samozřejmě i kocourům) radost.
To je od tebe milé, budeme si navzájem držet palce. Pravda je, že zpočátku jsem byla rozpačitá, zda to nemám skončit, ale pak jsem si řekla, že si sem dám třeba jen pro pár známých takové střípky ze zájezdů a výletů a už to šlo. Jiřina z N.
VymazatCítím to velmi, velmi podobně :-) A kocovinu sice po přečtení článků léčit nemusíme, ale třeba ta situace, když nevyjdou někdy Nedělní miniglosy...!!
OdpovědětVymazatM.Veroniko, tak to vidíš, ani se neznáme, ale názory máme podobné. Vítej tu. Jiřina z N.
VymazatJiřinko,já se sice přihlašuju anonymně,koukám na více bloků,kochám se fotkami,inspiruju se recepty,bydlením,cestováním,ale ani já si neumím představit,že byste tady holky nebyly.Jste takové moje virtuální známé,ráda si tady popovídám,přečtu si zajímavé příspěvky,pocestuju si.Jsem tady ráda a děkuju,že tu s vámi můžu být.Krásnou sobotu.Marťa.
OdpovědětVymazatJsi tu vítána, a myslím, že nejen na mém blogu. Přijď zas. Jiřina z N.
VymazatA to ještě nikdo neví, jaká báječná a skvělá ženská jsi i ve skutečnosti a já doufám, že se s tebou ještě potkám.
OdpovědětVymazatJsi nesmírně inspirativní osobnost.
Jé, Simi, děkuji ti, nápodobně, padly jsme si do oka.
VymazatAle, aby ses nespletla: umím být i potvora!
Tu pochvalu bych měla dát přečíst manželovi. Tři týdny ho bolí záda, já se o něho starám a tohle o mně neví.Nebo dělá, že je to samozřejmost? Jednou, před mnoha lety, jsem tři dny neuklízela, a když se začal divit tomu stavu, ( který udělal stejně převážně on ) jsem mu řekla, tady vidíš, jak to tu vypadá, když nic nedělám, protože já vždy uklízela, když nebyl doma.Když byl se svojí Spolanou!
Jiřina z N.