Když jsem si tu četla komentáře ke článku o knihách, napadlo mě, kolik knížek z těch, které jsem za svůj, už docela dlouhý život četla, mě ovlivnilo. A také mě napadlo, že je tu zveřejním, třeba někoho napadne si je v knihovně půjčit a přečíst si je také. Hodně knížek na mne neudělalo takový dojem, abych je musela mít na nočním stolku déle, než je přelouskám.Ale jsou takové, bez kterých bych asi byla hodně ochuzená:
rozhodně tyto na mne udělaly velký dojem a hodně moje uvažování ovlivnily:
Halliburton - cestopisy, Sienkiewicz - Křižáci, B.Němcová - Sebrané spisy, moje nejoblíbenější Betty Mc Donaldová, Zamarovský, Fabricius -Tajný denník čínské císařovny, knihy Remarqua, vše od Feuchtwangera, od Gravese, Singera, též Zweig, Hanzelka+Zikmund, J.Hašek, K. Čapek,
velký dopad na mne měla kniha Dr. Koukolíka - Vzpoura deprivantů a další jeho knížky, oči mi otevřely také I.Kříž - Pravda o zkáze Sodomy, Klíma - Třicet let pod přísahou o R.Šlachtovi...Gross - Strach,
a mnoho dalších. Nemá cenu tu psát o Jiráskovi, Dumasovi, Verneovi, Defoeovi a jeho Robinsonovi nebo jiných, to přeci patří ke kultuře, byl by to hodně dlouhý seznam. Knihy mi půjčovala i moje učitelka češtiny a jsem jí dodnes moc vděčná, že mě ke čtení přitáhla. Měla jsem ráda i knížku Malý Bobeš, spoustukrát jsem četla Kocoura Modroočka, Karafiátovy Broučky a desítky dalších. Jedna lepší, než druhá.
Čtu ráda o cestě do Compostely, a dnes je aktuální zpráva o úmrtí mé oblíbené herečky H.Maciuchové.
Milé KOČKY,
promiňte mi, že s tím dnes dvakrát obtěžuji, ale kdo ví, jestli někomu nepřijdu vhod?
Jiřinko, já jsem čtečka. Písmenka miluji od 4. třídy. Měsíčně přečtu 12 - 24 ks knih. Některé knihy ve mně nezanechají žádnou stopu, ale jiné nazývám "úžasnými", a to ty, které mne ovlivní. Pokud máme doma s dospělými dětmi nějaké znalostní soutěže, vždy je vyhraji. A děcka říkají, že je to tím, že mám hodně načteno. Nevím, možná na tom něco je. Nekoukám na telku, čtu. Zdraví Iwka
OdpovědětVymazatMilá Iwko, já na telku koukám, ale jen pozdě večer a na vybrané pořady, pak taky v neděli na Toulavku a Objektiv.
VymazatČtu už výrazně méně, než dřív, ale čtu bez brejlí a nejraději večer a v noci, kdy je klid.
Přeji pěkné zážitky s knížkami. Jiřina z N.
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatJiřinko já jsem dříve také hodně četla, ale přiznám se, že teď už méně. Občas sáhnu po bibli, což se mi asi mnoho lidí bude smát, ale myslím si, že nikdy se bible nečte zbytečně i když patřím mezi ateisty. Ráda si přečtu nějakou lehčí literaturu, ale poslední dobou nemusím detektivky ani horory, protože toho mám pocit, je poslední dobou hlavně v televizi až přehnaně moc. Raději něco oddychového a optimistického, příjemného s dobrým koncem. Občas sáhnu i po zajímavých příbězích a pověstech které se vážou k určitým místům, stromům, stavbám a podobně. Měj se moc hezky a opatruj se.
OdpovědětVymazatJáro, naprosto ti rozumím.Já hodně pořadů z telky jen slyším, přeci jen máme malý byt a manžel si pouští dost filmy, které nemusím.
VymazatObčas tedy zalezu s knížkou do ložnice odpoledne a jeho nutím, aby si dal sluchátka. Jiřina z N.
Jiřinko, většinu tebou jmenovaných knih znám. Dřív bylo jednoduché sledovat knižní trh, celkem rychle se dala poznat hodnota od braku. Teď jsem to vzdala. To množství... orientovat se v něm nedá, dávám hodně na doporučení.
OdpovědětVymazatSmrt paní Maciuchové mě zasáhla, odešla dáma...
Měj příjemný den, Helena
Helenko, k tomu není co dodat. Jiřina z N.
VymazatBože, jaká jsem bývala čtenářka. Už od základky, chodila jsem si půjčovat knihy do školy a hodně zajímavých knih bylo i u nás doma. K Vánocům nám kupoval knihy otec, to byl také velký knihomol. Když jsem se začetla, tak svět kolem mně přestal existovat. A mám milou vzpomínku na mého tátu, který v době, kdy už byl sám, chodil do knihovny a půjčoval knihy i pro mně a pro sestru. Mně zamilované a sestře detektivky a měla jsem co dělat, abych to množství knih přečetla. Nosil je v batůžku na zádech. Přešly roky a je pravda, že od té doby, co sbírám panenky, čtu už velmi málo. Při úklidu knihovny před Vánoci jsem opět držela v ruce knihu od Charlotty Brontëové Sirotek lowodský. Vypráví o dětství mladičké Jany Eyrové v době, kdy jako sirotek žila u příbuzných. Co já se u té knížky nabrečela, až mi ji mamka schovala. Našla jsem ji až po letech, kdy už jsem věděla, jak život Jany Eyrové pokračoval. Mám ji nachystanou, že si ji znovu přečtu.
OdpovědětVymazatRůženko, tak to je hezké vyprávění.Jiřina z N.
VymazatJiřinko, jsem knihomol, který nejen rád vášnivě čte, ale knihy i vlastní. Je jich spousta, ke kterým se opakovaně vracím a vydalo vy to na hodně dlouhý seznam. Tak jen dvě, které miluju - Egypťan Sinuhet od Mika Waltariho a Když nastaly deště od Louise Bromfielda. 💓
OdpovědětVymazatHezký den.
Alenko, tak já se přiznám a už jsem to dříve na blogu psala, že Egypťan Sinuhet je kniha, kterou jsem začala číst asi třikrát a pak jsem ji odložila, nevím, čím to je, když se mi to u jiné nikdy nestalo.Ale děkuji ti za názor. Třeba to ještě zkusím.
VymazatPa Jiřina z N.
Jiřinko,z těch které jsi uvedla,jsem pár četla.A je pravda,že kolikrát si raději vezmu knížku,než bych si pustila telku,protože opravdu jsou tam kriminálky,nebo jiné blbosti.Ráda se dívám na Toulavku,Objektiv,tyto pořady si nechám jen málokdy utéct,mám ráda dokumenty,cestopisy na ČT 2.Ale knížka je knížka,pokaždé,když se začtu,tak si hezky vyčistím hlavu,stejně, jako když jdu na dlohou procházku.K některým knížkám se i vracím.Také dávám často na doporučení,na tipy na dobrou knížku.Tak Ti přeju hezké chvíle s dobrou knížkou.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, děkuji, já si občas nechám také poradit, ale cíleně vyhledávám knížky, jejichž témata mě zajímají.Už tolik času nemám, abych četla všechno, jako za mlada.
VymazatS televizí je to také tak, jen to, co mě zajímá. Seriály nesleduji, ale teď jsem udělala výjimku a koukám na Velkolepé století, poradila mi to sestra a kamarádka.
Bude to po Náhrdelníku po dlouhé době jeden seriál.
Jiřina z N.