S covidem

 Omlouvám se všem, kteří bojují s covidem a nebo se perou s jeho následky a mají vážné zdravotní problémy, omlouvám se za to, že si částečně dělám ze situace legraci, ale jinak to neumím. A to nejen ve vztahu k mrňavému, záludnému zmetkovi, který nám ničí životy a ruší plány.

Milé KOČKY,

zjistila jsem, že lidé mají, prý, špatnou chuť a špatný čich, a mnoho dalších příznaků covidu. Já zas, aniž bych ho chytla, ztrácím fantazii, co pořád vařit. Jsme s mužem doma jako vězni na Bezdězu, nechci vařit pořád to samé dokola a ani nechci trávit příliš času po obchodech. Natož stát spoustu hodin u sporáku.Tudíž mi nezbývá, než si udělat představu, co ukuchtit na pár dní dopředu a pak se vhrnu do krámu, nakoupím a šup zase do bezpečí bytu. Tady si potraviny očistím, uložím a pak každý den až do vyčerpání zásob tvořím jídla, abychom neumřeli hlady, ale to se prý stává až za 60 dní, tedy to nám nehrozí, my bychom vydrželi jistě déle.Máme dostatečné špeky.

Včera jsem třeba šla od pošty a zelinář měl krásný kopr, koupila jsem proto jednu kytičku a udělala koprovou polévku, tu manžel rád, měla jsem doma smetanu, k tomu jsem spáchala krkovičku na česneku, špenát a dvě šišky bramborových knedlíků, zbylo i na dnešek a mám vystaráno.Zítra hodlám udělat polévku s drožďovými knedlíčky - už dlouho nebyla - a zapečené těstoviny, to by se také mohlo stát, že zbyde na druhý den a ušetřím si práci. Když nevím, kudy kam, udělám švestkové knedlíky z tvarohového těsta, máme je rádi a jsou moc dobré a netrvá to dlouho. Splňují moje chutě, není to maso a je tam ovoce. Čas od času mám chutě na něco se zelím, ale obvykle to řeším polévkou zelňačkou. Nebo zamíchám do brambor kousek sádla a nakrájené kysané zelí a je to lepenice a k ní se hodí upečené kuře nebo cokoli. Manžel má ze všech jídel nejraději řízek mezi dvěma řízky, tak někdy je těžké mu vyjít vstříc, ale zvládáme to. Loni, po té jeho eskapádě s nemocnicí, přestal jíst papriku i mletou, protože se mu dělala svědivá vyrážka, tak nemohu dělat guláše a podobná jídla, ale nedávno jsem vařila segedín a přežil to bez úhony. Proto občas přistanou na talíři španělské ptáčky s rýží, zapečené brambory, karbanátky s bramkaší, žemlovka, ale už ne plněné papriky, a hodlám vbrzku udělat rajskou s knedlíkem, mám na ni chuť. Tu dělávali u nás ve škole za mého mládí moc dobrou a já ji takovou ani neumím, taky není k sehnání perník, který tehdy do toho strouhali ( asi ). Jestli se vybičuju, udělám občas i svíčkovou ( jenže druhá babička umí lepší!)  a pokud něco slavíme a mají přijet mladí, tak manžel naskočí do procesu tvoření a peče kachnu, já obstarám zelí červené i bílé a knedlíky a hodujeme. A pak jen sklízíme pochvaly a medaile. Já ráda lečo a taky obalovaný květák, to vařím hlavně, když je tu mladší vnučka. Nebo brokolici a pod., manžel ze vší zeleniny nejraději pečený bůček a já zase mramorovou bábovku. S námi je to těžké.

Myslely jste si, milé KOČKY, že sem dám fotku řízku?......................... tak jo...