Moc často nepíšu o knížkách, přesto, že čtu celkem pravidelně. Napadlo mě, že sem dám,
milé KOČKY,
zmínku o knížkách, které mám moc ráda: převážně jsou to nákladné dárky, které jsem dostala už před nějakým časem od lidí, kteří mě mají očividně rádi, jinak by ty peníze jistě utratili jinak! Dá se říct, že se k těmto knihám vracím, často si v nich čtu, prohlížím jejich obrázky a jsem pyšná, že je vlastním. Určitě je ráda jednou přenechám vnučkám.
A některé mají ještě vedlejší účinek! - posiluju s nimi...jsou objemné a těžké.
Sem mizím, k nim utíkám, když mám čas a nemusím doma nic dělat, jsou to moje milé společníce, nikdy mne nezklamaly...chvála knihám.
Jsou to moje poklady.
Jiřinko, chápu! Knihy už kupujeme jen zcela vyjímečně, a když, tak jen takové to.
OdpovědětVymazatZaujala mě ta s názvem Řády a kláštery. Máme doma encyklopedii s tímto tématem, ale tahle tvá vypadá lépe.
Měj příjemný den, Helena
Helenko, to jsem se před asi třemi, čtyřmi lety zmínila dceři, že ji chci koupit a ona na to, že je lepší to napsat Ježíškovi, tak jsem poslechla...a mám ji. Jiřina z N.
VymazatKrásné knihy, člověk se z nich mnohé dozví a také se může inspirovat. I u nás se takové najdou a třeba si v nich jednou budou číst vnoučata. Vnouček je už teď velký čtenář, jsem za to moc ráda a doufám, že mu tato záliba zůstane.
OdpovědětVymazatMěj pohodový den. R.
Líbí se mi, když děti čtou a když jsou malé, tak se jim má číst. Je to super. Růženko, ať se V+V daří. Jiřina z N.
VymazatČteme jim od malinká, ovšem Verunku to moc nebaví. Snad se to změní až bude starší.
VymazatKrásný knížky....Zamarovskýho jsem četla už někdy ve třetí třídě a děsně jsem tu knihu milovala. Stejně jako knihu Zlatý faraon, o nálezu hrobky Tutanchámona. Jo a co jsem měla opravdu moc ráda byly cestopisy Richarda Halliburtona. Ty jsem mohla číst pořád dokola. V pátý třídě jsem už měla přečtenou dětskou knihovnu a musela jsem se přihlásit do dospělácký :D :D :D
OdpovědětVymazatVendy, máme to podobné, Halliburtona jsem taky hltala.To se knížky sháněly!A zajímavé je, že jsem si knížku Kdo chytá v žitě musela koupit dvakrát, někdo si ji půjčil a už nevrátil. Jiřina z N.
VymazatJiřinko, takové knihy jsou opravdu poklady. 👍 Říkám o nich, že jsou to knihy mému srdci blízké. Některé, co máš, mám též, pár mám jiných. Spoustu jsem si jich koupila sama, další jsem dostala darem. Vojtěch Zamarovský patří k mým oblíbeným autorům. V oblibě mám i spoustu beletrie, ke které se ráda vracím.
OdpovědětVymazatMěj hezký den. 🍀
Jsem tvoje jednovaječné dvojče, asi. Máme to téměř stejně, hihi.Těch spisovatelů, u kterých jsme se snažila sehnat vše, co napsali, je několik. Ale vypíchla bych Remarqua a Singera.Taky jsem četla vše od jiráska a Němcové, ale to mi bylo sakra o dost méně roků.
VymazatPak někam přijedeš a oni: sem zasadil Jirásek svůj příběh...povedená mozaika.
Jiřina z N.
A nejsou ty tituly v tvém případě “nošením dříví do lesa”???😊😁
OdpovědětVymazatTak to jsem se teď pobavila! Myslím si, že ne, protože třeba ve Španělsku+Portugalsku jsme nebyla ( zatím) a tak chodím do knížky Islám na čumendu. Už se schylovalo k tomu zájezdu několikrát a zase mi to, tentokrát,zkazil covid. Já tu Alhambru ale musím vidět a nafotit.Hezký den Jiřina z N.
VymazatJiřinko některé z těch knih mám také a také si v nich ráda listuji. Některé mají už u sebe mladí, hlavně Pavel si některé odvezl do Liberce, hlavně kde jsou cesty autem, protože s holkami většinou jezdí na výlety nebo k nám. Máš krásné věci k zastavení nad knížkami.
OdpovědětVymazatJáro, mám i prvních 17 čísel Toulavé kamery, ale ty další jsem pak přestala kvůli nemoci kupovat, už jich vyšlo asi 31 a tak by to byla velká rána, kdybych si je dokoupila najednou...i když už jsem o tom uvažovala...Jiřina z N.
VymazatJiřinko,některé z těchto knih,co jsi sem dala,mám.Hodně se k nim vracím,listuji si v nich,hledám inspiraci k výletům.Líbila by se mi knížka,Národní parky Velké Británie a Irska.Měj se hezky.Marťa.
OdpovědětVymazatMarťo, tu mi koupil zeť jednou k Vánocům a předstíral, že to byl Ježíšek, kdo mě podaroval. To je jedno, jak to spolu udělali, já tu knihu mám moc ráda. Připomíná mi Skotsko. Jiřina z N.
VymazatJiřinko,máš samé poklady doma.Také jich nemám málo,ale nejvíce si cením knih po svém dědovi,který založil knihovnu v Nudvojovicích a knihy potom zdědil tatínek a teď my tři sestry.Je to stará česká klasika a nejcennější je v jaké jsou nádherné vazbě.Budeme to předávat z generace na generaci.Knížky miluji od dětství.
OdpovědětVymazatHezké dny
Jitko, knížky by se měly předávat, já jsem dnes dokonce asi 5 titulů objednala, až přijdou, asi si je dám na blog? Protože třeba Křižáky jsem měla, ovšem došlo k devastaci a tak jsem se je znova rozhodla koupit.Určitě si je znova i přečtu.
VymazatHezký večer Jiřina z N.
Knížky jsou to krásné, zajímavé. My jsme letos o vánocích nabídli našim dětem a vnukovi, zda si nechtějí vybrat některé objemné tituly o cestování, zahradách, encyklopedie atd. a mít je doma. Nám se ulevilo v knihovnách a oni mají v čem listovat :-))). Miluji knížky, ale musela jsem omezit nákupy, už se se jich nahromadilo příliš.
OdpovědětVymazatJiřinko, měj krásné dny.
Naše mamka, když se měla stěhovat se sestrou z Bnš do Krásného Března taky rozdala knížky a jak jsme tomu byli rádi.Každý si vzal, k čemu měl vztah. Alenko, to je fajn, že si v tom budou číst další generace. Jiřina z N.
VymazatTak k těmto knihám bych se také ráda vracela, dřív, když nebyl internet, listovala jsem všemožnými encyklopediemi a atlasy, hlavně oči se při tom potěšily :).
OdpovědětVymazatJaninko, několik z nich mám tak ráda, že bych bez nich neodešla.Byly taky pěkně drahé.
VymazatMěj se krásně ... bez ledových větrů. Jiřina z N.
Jiřinko,máš opravdové podklady. Fukčarinka
OdpovědětVymazatMoc ráda se v nich probírám, to mi věř. Jiřina z N.
Vymazattřeba když venku leje a je nevlídno, tak pod dekou s knížkou mám pohodičku
Jiřinko, takovým knihám říkám rodinné...knihy, které se dědí. Moji rodiče měli rozsáhlou knihovnu a bylo velmi těžké se s mnohými knihami loučit. Některé jsem dala do nasi6 knihovny, jde si je lidé mohli rozebrat zdarma, ale byly tam i poklady, kterých jsem se nechtela6 zbavit, ale nemám je kam dát. Překvapil mne zeť, který si v domě zřídil novou knihovnu a mnoho knih si převezl. Zůstaly tedy v rodině. My máme doma spíše fotografické knihy z hor, ale Prahu jsme také zdědili. 🙂
OdpovědětVymazat