Přímo na archeologický nález jsem přišla náhodně, onehdy večer jsem něco hledala ve velmi starých fotkách a našla jsem fotky, které ani nevím, že máme.
Manžel mě vyfotil na Křivoklátu, na ruce mám nějakou sovu a dodnes si nepamatuji, že bych se takové věci propůjčila, nicméně fotka dokládá, že ano, sama jsem překvapená, že jsem na tom výletě zažila takové dobrodrůžo.
Milé KOČKY, jak to máte vy se staršími zážitky? Já si tedy hodně pamatuju, ale vidím, že už mám nedostatky.
Výlet to byl vlakem, s přáteli, šli jsme ze stanice Zbečno k Hamousově statku, kde byly nějaké slavnosti a dále pěšky na Klíčavu, přehradu postavenou mládeží - to totiž v padesátých letech bylo obvyklé a měli jsme sebou jednu kamarádku, která tam tehdy pracovala, došli jsme na Křivoklát a tam manžel sůvě se sovou udělal obrázek. Koukám, že jsem tehdy, i po těch kilometrech v lesích, vypadala docela zachovale.
Krásné vzpomínky na výlet a moc hezké fotografie. Na Křivoklátě jsme se letos zastavili při cestě z dovolené, ale byl tam moc hlučný program a tak jsme za chvíli jeli domů.
OdpovědětVymazatJáro, tak to se ti nedivím. Také ryk a hlomoz nemusím. Už potřebujeme spíš ticho a klídek. To je pak lepší zajet k Berounce a posedět na břehu a vzpomínat na knížky Oty Pavla.
VymazatJiřina z N.
Dáma se sovou! To první mě napadlo - hrad v pozadí, prostě renesanční obraz! Ale neboj, rozhodně tím nemyslím tvůj věk!!! Sluší ti to!
OdpovědětVymazatA paměť - když jednou nějaké místo projdu, pamatuji si, co je za rohem. A může to být u nás, stejně jako Barcelona nebo Florencie. U nás se hodně mění hlavně cesty lesy, to občas jen koukám, nebo že by mě už zrazovala paměť :o)
Jiřinko, mě příjemný den, Helena
Helo, já si pamatuji ohledně cestování také hodně, ale třeba letos v Ulmu mi některé drobnosti od minule vyšuměly z hlavy.
VymazatJenže mám kliku, že se vyznám v mapě a tak se neztrácím.
Jiřina z N.
Moc hezké fotky, sluší Ti to i sovou na ruce. Paměť jsem si osvěžila, když jsem manželovi na Lipnici říkala kudy jsme šli k lomu, kde jsou Zlaté oči.
OdpovědětVymazatMěj pěkný den.
Růženko, zajímavé je, že sovu jsem si nepamatovala, ale že jsem jednou na Křivoklátu koupila formičky vyřezané ze dřeva na perníky, to vím. Byly tři a darovala jsem je dceři.
VymazatJiřina z N.
Vylovila jsi pěkné vzpomínky. Sluší Ti to se sovou. Taky mám někde fotku s opeřencem na ruce. Ale nebylo to sova, ale nějaký dravec. To jsme byli s loutkovým v Broumově, hráli jsme na kláštěrní zahradě v rámci nějaké akce a předváděla se tam práce s těmito ptáky.
OdpovědětVymazatJiřinko, měj pěkný den !
Hanka
Hani, můj muž má moc rád ZOO a také dravce, obvykle na Skotských hrách na Sychrově nebo u Konopiště, či na Rábí je dokázal pozorovat hodně dlouho. Jiřina z N.
VymazatA copak dobrého Kočka nabízela z pravé ruky sově?😁
OdpovědětVymazatRenátko, to fakt netuším. Já vždy obdivovala sovy v Liberecké ZOO, líbí se mi, jak dokážou koukat jedním okem.
VymazatJiřina z N.
Jiřinko,to jsou krásné vzpomínky,viď.Na fotkách Ti to sluší,je fajn,že jsi to sem dala,připomněla sis pěkný výlet.Přeju hezký den.Marťa.
OdpovědětVymazatAhojky, Marťo, to víš, bylo mi o dost méně a dnes mám nač vzpomínat.To jsme chodili na výlety každou sobotu, v různě složených partách, oznámila jsem kam se jede a kdo přišel, ten tam byl.Dali jsme dráze vydělat.
VymazatJiřina z N.
Dokud mě někdo fotografií neusvědčí, budu taky tvrdit, že jsem si nikdy žádnou sovu takto nechoval :-).
OdpovědětVymazatPetře, fakt bych se byla hádala, že nic takového nikdy nebylo...Jiřina z N.
VymazatMoc ti to sluší a sovička se na tebe nemůže vynadívat. Stavby mládeže by prospěly i dnešní generaci. Já jsem jako studentka pomáhala na stavbě místní, tenkrát nové, hasičárny.
OdpovědětVymazatMaruško, kdo ví, jestli někteří dnešní mladí dovedou rozdělat ohýnek nebo nasekat dříví? ale na mobilu na ně nemám.
VymazatJiřina z N.