Čtyři kroky

 Byl Silvestr, den třicátý první, prosincový, roku 2021 a krátce po obědě mě napadlo, že bych mohla rok zakončit stylově, hihi. Byl tu dopoledne Honzík, pro kterého si ve 13,30 měli přijít rodiče, v poledne se zvedl vítr a rozehnal mraky...udělala jsem tedy 4 kroky, abych svůj nápad zrealizovala:

 1. V první řadě jsem se podívala do počítače, jak na Silvestra jezdí busy, abych někde nezůstala bez dopravy, a pak jsem nahodila respirátor, kulicha, kabát, batoh a fotoaparát a davaj do Prahy. Všimněte si, prosím, že jsem nenahodila úsměv, neb pod rouškou není potřeba. Doma jsem zanechala neumyté nádobí po obědě a manžela. Něco jako horor - viz film Sám doma!

2. Druhým krokem bylo, že jsem se dopravila na Kobylisy a naskočila jsem do sedmnáctky, kterou jsem dojela k Právnické fakultě a zde jsem si udělala kolečko: přes most, pak po malostranském břehu ke Karlovu mostu a pak zpátky na Staré Město, vypočítané jsem to měla tak, abych v uličkách Starého Města byla už potmě a malovala jsem si to následovně: že tam nebude ani noha a já si nafotím prázdné, tajemné ulice s nějakou tou rozsvícenou lampou a otlučenou zdí barokního paláce?. Ó, jak jsem se spletla! Všude plno lidí, jak Čechů, tak rusky, italsky a slovensky mluvících, davy! Pomalu se začalo stmívat a já jsem se snažila i tak co nejvíc fotit.

3. Třetím krokem bylo, že jsem si sedla v jedné kavárně ke kapučínu a něco k tomu a tím jsem měla zdejší WC zadarmo. Pak jsem se přesunula ke Staromáku a následně do Pařížské, abych si zde jako zašopovala a na naší známé zastávce u Práv.fakulty jsem vzala zavděk opět  tramvají č.17 a dojela zase zpátky k busu a pak domů.

4. Poslední, čtvrtý krok byl jasný, stáhnout fotky do počítače a udělat vzorek mého snažení s aparátem pro vás, milé KOČKY, na blog. A tady to máme:

Botka zn. Baťa:

Tady Halinu nepotkáte!:

...fotky jsem rozdělila do dvou částí, tak už zítra tu máte druhou polovinu...

Milé KOČKY, sice mě bolelo po návratu koleno, ale byla jsem s tím svým nápadem spokojená.A předtavte si, nádobí i manžel na mne doma počkali!!!

Na Ládví jsem ještě stihla v tom roce poslední dobrý skutek, vystoupila jsem z tramvaje a koukám proti po kolejích jde chlap, asi 2-3 metry před stojící tramvají sebou plácnul na koleje, tak jsem ho za rukáv a záda začala zvedat a pomohla jsem mu k zábradlí, kde jsem ho ,,přehodila,, jako deku, aby se nesvalil zpátky před tramvaj, tramvaják stále čekal, jak to dopadne a teprve pak odjel. A kousek odtud blikala velká sanita, kde tři záchranáři dávali dohromady jiného, také asi lihem upraveného člověka, no, Silvestr nám klasicky začal.