Dva světy

 Nedá mi to a dám na blog zase jednou něco neturistického a méně krásného.

Milé KOČKY, strašně mě bere, když otevřu počítač a tam na mne vybafne ( aniž bych to rozklikávala ) - třeba Dáda, očividně pod vlivem, hned vedle válečných střípků z Ukrajiny, stejně často je tam kdejaká nicka ve sporém oblečení a samé nepodstatné prkotiny, přitom je taková doba, že si jeden hlavu může ukroutit nad problémy. Politik, který bez uzardění řekne, že bude hladomor a nebo jinou pro něho samozřejmou koninu. Hlavně, že on bude mít několikanásobek našich příjmů, že, pane? To se to lidem chodí do práce a žije s takovými zprávami! A nedej bože, abych rozklikla nějakou diskusi pod těmi články, stupidita, sprostota, nevzdělanost, buranství a zlo z nich jen čiší a stejně tak jsou mi z duše protivné ty dětinské komentáře s přehnaně podlézavými a vlezprdelkovskými řečičkami. 

Přiznám se, že krom blogu nikam nelezu a ostatní ty Twittry, Facebooky a Instagramy nemám a nechodím na ně,  jsem na to stará a nemám tolik času přelétavat z jednoho květu na druhý, nikomu to neberu, ale přesto si říkám, že je to dnes divná doba, přijde mi mnohdy vše  takové uspěchané a povrchní.

Možná je problém u mne, ale víte, že mi to nechybí? Když jedu třeba po Praze metrem a vidím, že každý okolo mne čučí do mobilu, říkám si, jestlipak ti lidé jsou šťastnější, chytřejší, vzdělanější, mají větší přehled než ti dříve narození? Samozřejmě - spousta lidí ovládá angličtinu a jiné jazyky, mají nacestováno, mají peníze, ale noblesu a slušnost a pěkný přístup k lidem obecně u nich - u některých! - někdy postrádám. Vždy jsem říkala vnučkám, když byly malé: zdravit a děkovat je základ. A to také často u lidí marně očekávám. 

Co mi vadí? - Třeba příklad: dospělí studenti hodí batohy na nádraží na zem a pak, jakmile nastoupí do vlaku, tytéž nahází na sedačky! To jim nikdo doma nevysvětlil, co je špína?

Mají dnešní lidé život kvalitnější? Možná částečně ano, je lepší bydlení, hygiena, školství, zdravotnictví a také se může cestovat...ale máte čas zastavit se, popovídat si, pohrát si s dětmi? číst si? To přeci není promarněný čas. Jen se honit za penězi?, no, při dnešních cenách bydlení a potravin a nutnosti oslňovat zn.auta se zase tolik nedivím.

Pojďme si slíbit, že si uděláme čas na přivonění k růži, na knížku, na hru s dítětem. A když přijdou potíže, přeji vám všem, ať máte vedle sebe někoho, kdo vás podrží a nabídne pomocnou ruku.