K sobotě potřetí

 Vrátíme se tu k našemu sobotnímu výletu na Pražský hrad - respektive do Lobkovického paláce a konečně vám ukáži, proč vlastně jsme tam s Janou šly. Především, jak jsme se z různých zdrojů dozvěděly - podívat se na vystavený Řád zlatého rouna ( chudinka beránek zlomený v pase ) a já jsem byla léta zvědavá na Canalettovy obrazy Londýna. Jsou tam zajímavé i obrazy Breughela, hudební salonky a další, přinejmenším dva veliké sály s překrásně vyzdobenými stropy. Taky sál s děly a různými palnými zbraněmi.

Milé KOČKY,

věřte mi, že v tom množství lidí, s tolika zasklenými plochami a rozsvícenými obřími lustry by měl - pravděpodobně - problém s focením každý, ne jen jedna babka amatérka.

Tak a zde si můžete ochutnat nabídku:

v tomto sále se nalévalo a pilo a vonělo víno:

Kopie pražského Jezulátka:

Polyxena:

jiná větev Lobkowiczů, než Mělnická:

Breughel:

Canaletto:

Proč bych něco vymýšlela, když více se dozvíte tady: http://www.guide-jana-zemanova.com/cs/vychazka-4/

Naviděnou zítra, milé blogerky.

mezitím si ti, kdo mají čas a zajímá je to, mohou počíst o Lobkowiczových: (vesnice Lobkovice je součástí Neratovic a mám to tam pěšky asi 5minut): https://cs.wikipedia.org/wiki/Lobkovicov%C3%A9