Okolo komína

 Když není co dělat, šijou se mnou všichni čerti a ráda někam vyrazím, třeba jen do okolí a tak se stalo, že jsme s Janou sedly na bus a zajely do Liběchova.

Tentokrát jsme se vydaly po cestičce, kde můžete sledovat křížovou cestu s jejími zastaveními a nahoře je kostelík, který prochází ( už dlouho ) pozvolnými opravami - a je odtud krásný výhled na Labe, Říp a Mělnickou elektrárnu.

Milé KOČKY, bylo to v polovině března, ale ne letos!

Kostel sv.Havla - píše se o něm - Zbudovaný v letech 1738-41. V 19. a 20. stol. upravován. Objekt má obdélný, trojboce ukončený presbytář se čtvercovou sakristií a předsíní s oratořemi v patře. Zařízení je převážně rokokové z 2. poloviny 18. stol. Fresková výzdoba od Jana Petra Molitora z r. 1741.

Křížová cesta byla vybudována v roce 1780 a tvoří ji čtrnáct zděných výklenkových kaplí s pašijovými výjevy. Cesta vychází z místa za kostelem svatého Havla a vede starou viniční cestou a lipovou alejí ke kostelu svatého Ducha.

Kaple sv.Ducha -  píše se o ní - Výstavbu kaple inicioval tehdejší majitel liběchovského panství, pan Karel Hyacint, hrabě Villani de Castolo Pilonico. Jedná se o raně barokní sakrální stavbu ze 2. poloviny 17. stol. R. 1730 byla realizována renovace objektu. Poslední oprava exteriéru i interiéru kaple proběhla v r. 1928.

Mělnický zámek v dáli, v mlze

život v zámeckém parku:

Příště si, milé blogerky, dáme něco čerstvějšího, platí? 

U Bajzů

 Milé KOČKY, z názvu je jasné, že naše cesta pokračovala do městečka Kouřimi - skanzen byl zavřený, zatím asi je přístupný jen o víkendech??? - a já jsem se tentokrát věnovala městečku více, než při dřívejších našich návštěvách, manžela jsem nechala sedět v autě poté, co jsme si zašli na náměstí do restaurace na oběd. Obešla jsem hradby, kostel, zvonici a pěkně jsem si to tu užívala, také domy na náměstí, kde se točily díly Bylo nás pět podle K.Poláčka. Krásný seriál. Jeden z mála, který jsem kdy viděla. 

Dokonce jsem si tu nakoupila v pekařství chleba a koláče a buchtičky, budou s pudinkem některý den k večeři.

 

Hradby a co se píše? - Středověké hradby pocházejí z druhé čtvrtiny 13. století. Dnes se táhnou v celkové délce 1250 m. Původně zde byly čtyři brány, ale do dnešní doby se dochovala jen jedna a to Pražská brána. Pokud se chcete o historii hradeb dozvědět víc, můžete si projít naučnou stezku, která se k jejich historii váže.

kostel sv.Štěpána:

píší o něm:

Arciděkanský chrám sv. Štěpána je největším architektonickým pokladem a zároveň nejvýznamnější památkou Kouřimi. Tato trojlodní bazilika byla budována současně se stavbou města od 60. let 13. st. a v její architektuře se prolíná odeznívající románský sloh s nastupujícím obdobím rané gotiky. Stavba je vynikajícím příkladem tzv. burgundského slohu, představujícího vrchol tehdejší evropské středověké architektury, v níž hrálo vedoucí roli vyspělé stavitelství francouzské.

Zvonice a legenda k ní:

34 m vysoká goticko-renesanční zvonice nacházející se v těsném sousedství chrámu sv. Štěpána tvoří společně s ním hlavní dominantu města. Tato hranolová věž, dílo italského mistra Filippa z roku 1525, představuje nejvýznamnější dochovanou renesanční stavbu v Kouřimi. Zvonice byla v době svého vzniku nižší než dnes a její původní dřevěné zvonové patro bylo zastřešeno renesanční helmicí s ochozem. Obě tyto části shořely roku 1670 za jednoho z četných požárů města. Zvonice je známa především zavěšením svých zvonů, které je realizováno takzvaně "na vysoké točení," to je srdcem vzhůru. Toto zavěšení lze dnes v ČR nalézt kromě Kouřimi pouze v Rovensku pod Troskami. Zvonice je osazena dvěma zvony, pojmenovanými Štěpán a Marie o váze 1250 a 700 kg. Oba pocházejí z roku 1671 a rozeznívají se šlapáním.
Původní osazení bylo tvořeno čtveřicí zvonů, jejíž souzvuk prý byl dle dobových pramenů tak lahodný, že vháněl poutníkům v okolí Kouřimi slzy do očí.

Tak. milé blogerky, až se povede druhá polovina výletu, dám vědět.

2.díl výletu

 Milé KOČKY, druhý díl výletu pokračoval cestou z Malotic do obce Toušice, kde jsem měla spadeno na jeden ze starých barokních mostů přes potok a byla jsem zvědavá na zdejší kamenité koryto nazývané prahy. Šla jsem sama, tedy s fotoaparátem, že, po modré tam a po žluté zpátky, něco jsem i nafotila.

opsala jsem: 

Barokní kamenný most se klene přes Vavřinecký potok v místě zvaném Toušické prahy. Most pravděpodobně pochází z 2. poloviny 17. století a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR

V první chvíli jsem si myslela, že tu na mne kouká nějaká sova! - 

 

Dlouhá léta jsem si myslela, že se k těmto dvěma mostům vypravím v zimě,kdy je umrzlo a malinko snížku, ale to se mi nepodařilo a tak jsem to pojala takto.

a popojedeme na další štaci...ať udržím vaši případnou zvědavost na výši.