středa 7. června 2023

Druhý zážitek prvního dne

 Tomu říkám název do detektivky, milé KOČKY, nastal čas zase kousek prozradit o našem víkendovém putování:

tak tedy z Bouzova jsme se přes Loštice ( Muzeum syrečků ) a Zábřeh, Šumperk přesunuli do obce Velké Losiny. Komu naskočila husí kůže, je nejspíš informován o čarodějnických procesech, které měly k této lázeňské obci blízko. Že ty procesy dávno skončily, jsme s Janou uvítaly!

Paní průvodkyně zde dala účastníkům zájezdu vybrat

1. buď se jít koupat do termálních lázní

2. nebo jít na prohlídku do výrobny ručního papíru





 

3. jít na prohlídku zdejšího zámku a zámeckého parku

4. jít si po svých - a to jsme udělaly my s Janou: daly jsme si kávu, koupily jsme blízkým lázeňské oplatky, vnučce pidifrky, prošly jsme lázeňským tempem lázeňský park s množstvím kvetoucích rododendronů a azalek, a později jsme se dostavily na prohlídku zámku - vše jsme komentovaly velice pozitivně a potěšily jsme se krom jiného množstvím vůní.











Abyste moje milé blogerky nahlédly, jak to probíhalo, mám tu pro vás několik fotografíí, vybrané pro vás z mnoha tam pořízených - 

















o interiérech tohoto rozlehlého sídla poreferuji později, až bude okurková sezona...fotila jsem uvnitř docela hodně, i když bez blesku...
o zámku píší: V roce 1531 začala být původní vodní tvrz upravována Janem mladším ze Žerotína na renesanční zámek. Ten byl koncem 17. století dále rozšířen o barokní dvoupodlažní křídlo s arkádovými ochozy. Zámecké interiéry jsou otiskem vlivu doby od renesance po klasicismus. V průběhu návštěvy tak máte možnost shlédnout vrcholná díla italských, vlámských a holandských malířů žijících v 17. až 18. století, zbrojnici s jedinečným souborem pušek a pistolí předních mistrů oboru nebo rytířský sál s renesančním kasetovým stropem.
Zajímavostí je, že toto místo proslulo nechvalně známými čarodějnými procesy, kterými se inspiroval Václav Kaplický k napsání knihy Kladivo na čarodějnice.
Kolem se rozkládá park s pozůstatky barokní sochařské výzdoby.

Jestli mohu, prozradím i to, že jsme odtud přes Rýmařov a okolo Karlovy Studánky odjeli k večeru na ubytování a večeři do Suché Rudné, ubyt. skromné, ale dostačující a tady jsem večer stihla ještě pofotit zdejší dřevěnou kapličku:





na koupených pohlednicích mám i tyto:



něco si, milé blogerky, nechám i na zítra.