úterý 29. prosince 2020

Slepice

 Milé KOČKY,

nebudu se tu chlubit, co, kdy a jak bylo, Vánoce utekly a rozdala i dostala jsem hodně dárků, ven jsme se moc nedostaly, i když jsem nějaké plány s vnučkami osnovala, nakonec jsme jen dvakrát šly na malou procházku - tak jindy. Manžel to nějak přetrpěl, on si na Vánoce a Velikonoce, ani na jiné oslavování nepotrpí. S jedním dárkem ale ráda  udělám výjimku, plyšová slepice, kdo to kdy slyšel a já ji dostala pod stromeček. A čím jsme ty dny zaplnily? Povídaly jsme si, vnučky si četly, koukaly jsme na filmy, Prázdniny v Římě, Nebožtící přejí lásce, S tebou mě baví svět, Někdo to rád horké, viděla jsem všechny už tolikrát, ale byla jsem s vnučkami ochotna to vidět znova, však jsou to mé oblíbené kousky. Taky Císařův pekař - oba díly si holčiny shlédly. Ty jsem jen poslouchala vedle v kuchyni. Na dnešek jsem měla trochu divokou noc, takovou palácovou revoluci a proto si ráda odpočinu a vnučky už budou zase chvíli s rodiči. Jen co odjely, už jsem vyměnila ubrus, kde byly reprezentativní vzorky jídel, vyluxovala jsem dnes třikrát koberec, vyprala s ubrusem i ručníky a utěrky, ono je pořád co dělat. Na Silvestra nic neslavíme, ale schystáme si nějaké to jídlo, moc to nepřeháníme. Ohledně alkoholu to u nás nestojí za mnoho, spíš je to tu jak U Suchý Dásně. Manžel alkohol nepije a já už také ne. Šampaňské jsem měla naposledy v listopadu 2017 a od té doby nic. Jedno se přiznám: mám ty dny tak rozházené, že chvílemi nevím, co je za den. 




S blogy mám poněkud skluz, ale já to časem doženu.