úterý 30. dubna 2019

Slet

Dobrý den,
milé KOČKY,
vím jistě, že jste nezapomněly na náš dnešní svátek a významný den ČR?


Večer si nejprve užijeme líbání pod rozkvetlým stromem,
pak se sletíme a pořádně si užijeme poslední den v dubnu.
Já jsem připravena,
mám sice prošlou průkazku,
ale kdo by to v takovou chvíli chtěl kontrolovat?
Moc se na vás všechny těším.
A kdeže to budeme slavit?
Kdekoli v přírodě, kde se to zelená, kvete a voní,
pro ty, kdo nemají jasno, zkuste Petrovy kameny.

pondělí 29. dubna 2019

Jak to vlastně je

Od mládí jsem slýchávala, většinou od babičky z máminy strany, zvolání: panenko skákavá!
Jelikož děda z tátovy strany bydlel ve Skočicích, kde je zajímavý kostel Navštívení Panny Marie


( a děda tam má hrob přímo u něj, babička pár km jinde, ve Štěkni ),
myslela jsem si docela dlouho, že se to říká od tohoto skočického kostela.
Tak, jako vím, že z filmu pana Trošky je panenko podsrpenská a Podsrp je na okraji Strakonic,
na výjezdu směr Vodňany.
Nu a co byste myslely,
milé KOČKY?,
,,panenko skákavá,, je úplně odjinud!
Jde o bývalou, už zničenou obec Skoky, kousíček od Žlutic, kde jsem dosud nebyla, ač po tom toužím docela dlouho,
jezdíváme po karlovarské často,
Žlutice, Chyši, Valeč a další místa jsme shlédli, navštívili, ale Skoky dosud ne...
jenže manžel většinou spěchá buď dál na západ nebo z výletu už domů a vždy mi slíbí, že příště.
A já se tam přece jen podívám! možná až na podzim, kdy zdejší, znovuobnovovaný kostel také Navštívení Panny Marie,
třeba bude obklopen krásně zbarvenými stromy a keři?
Dočetla jsem se, že sem kdysi proudívaly davy lidí ( hlavně z Německa ).
Stejně jako na mnou oblíbený Chlum sv.Maří do
poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie a sv. Maří Magdalény a k proboštství řádu Křížovníků s červenou hvězdou.
V tomto koutě republiky je spousta památek, kostelů a hradů, zámků v dost špatném stavu. Ale lepší se to, sice pomalu, nicméně...

neděle 28. dubna 2019

Seriál

Možná, že už jste to tu,
milé KOČKY,
četly, že na seriály já nejsem,
odsledovala jsem jich jen pár a pokud si nejsem jistá, že uvidím všechny díly, ani do toho nejdu.


Takže kdysi Náhrdelník a Nemocnice na kraji města.
Nevzpomínám si na žádný jiný, ani náš, ani cizí.
Zato nyní po nocích s potěšením koukám na Královnu Viktorii a vždy, když skončí - dávají dva díly po sobě,
uvědomím si, že je spousta hodin a měla bych zalehnout.
Byly jsme kdysi s Marcelkou, přítelkyní, na jednodenním výletě v Německu a kromě jiných měst jsme navštívily hrad i zámek v Coburgu a s tím to trochu souvisí a mám radost,
že vím, kde to je a co to je.
Nebudu se vyjadřovat k samotnému seriálu, ale líbí se mi postava královny, jejího Alberta a také lorda M.,
líbí se mi místa i krajina, kde to točili.
Královna, které pak říkali babička Evropy.
Baví mě sledovat souvislosti, pořady o Anglii, Viktoriiny potomky.
Pro vás pár fotek z Coburgu:





















































Na stole

Už zase bude co dát do džbánu či vázy, aniž bych musela utrácet,
hurá!
Včera jsem si vyšla kvečeru do jednoho z mnoha místních obchodů a málem jsem si koupila dvě kytice:
bílé drobné karafiáty a to samé v červené barvě. Mám je ráda, dlouho vydrží.


Pak jsem se vzpamatovala a nechala je tam.
Chtěli totiž za ně víc, než jsem byla ochotna utratit a proto jsem večer,
pod rouškou tmy a taky jsem si vzpomněla až pozdě,
vyběhla ven, před dům
a utrhla si šeřík, takové dvě větvičky a jak, pane, dělá mně radost
a mému muži voní, on má nos čuchacího psa. Snad i lepší.
Ráno byla kuchyně plna vůně a já jsem si džbán zvěčnila.
Tak máme výzdobu téměř zadarmo, trhala jsem na místě,
kde to město stejně nechá ostříhat, až sem přijdou s křovinořezem.
Milé KOČKY,
mívali jsme za domem krásný, tmavě fialový, bohatě kvetoucí plnokvětý šeřík,
a jelikož sem chodily otrhávat jisté Romky každý rok a rvaly to opravdu hodně,
paní sousedka ho nechala vykácet.
Sousedka byla stará, umřela a je mi líto, že tu není ani ona, ani keř.
Ten voněl tak, že jsme museli zavírat okno u ložnice!



















sobota 27. dubna 2019

Česko

Mám ráda Česko, mám ráda jaro,
ale hodně ráda mám výletování po Jižních Čechách na jaře.


( Novohradské Hory by mohly o mých kolovýletech vyprávět, ještě teď tam, možná, někteří uskakují z lesní pěšiny,
když vidí cyklistku, ale já už to nejsem )
Milé KOČKY,
mám ráda - pochopitelně - i jiná místa v Čechách, na Moravě a vlastně i na Slovensku,
( že si Klaus a Mečiar rozdělili Československo mi nebrání to svým způsobem ignorovat ),
abyste mě pochopily, musím vám zde několik starších obrázků odtamtud ukázat.
Čím jednodušší, tím lepší.
Svěží jarní zeleň, čistota, kvítka jabloní, včeličky, domečky v krajině,
taková pohoda.
Pojďme na to:

















































































































































































čtvrtek 25. dubna 2019

Konec dubna

Ráno jsem jela do Prahy do Voj.nem. pro výsledky vyšetření, které mi dělali asi před 14 dny.
Den jak malovaný, teplo, slunečno, modré nebe,
Praha plná mladých děvčat v sandálkách, vzdušných, letních šatech se špagetovými ramínky a hlubokými výstřihy,
mnohé dokonce v kraťasech!


Kvetou vistárie, voní na dálku,
v jedné zahradě jsem viděla šeříky 4 barev. bílý, růžový, světle fialový a tmavý fialový.
Na kaštanech září bílé svícny.
Vydali mi papír, není třináctého ani pátek, přesto:
výsledek mě nenadchl, vím o tom Vetřelci od září 2018,
tohle jen potvrdilo podezření.
Někdo jiný na mém místě by se sesypal, rozbrečel, zuřil, litoval se, obviňoval kde koho a nadával na kde co.
Asi jsem divná, ale já jsem vyšla ze špitálu, přitáhla jsem si větev bezu/šeříku, zhluboka se nadechla a řekla jsem si,
že se jen tak nevzdám, budu bojovat,
kdo by chtěl umírat v máji?
Ne, že bych byla tak silná a odolná, ale co jiného mi zbývá?
Nakoupím, uvařím, uklidím, umeju, koncem měsíce stáhnu zase jako vždy cejchy, vyperu, vyžehlím,
vše bude ve stejných kolejích jako dosud.
Přijela jsem k večeru domů a manžel hlásí: nehoda.
Říkám: jaká zase?
Neboť v neděli o půlnoci, po návratu ze zájezdu, mi hlásil poruchu bojleru ( spravil to v úterý ).
Na balkoně - spadl ti truhlík s maceškami!
Tak jsem hned šla ,, do montérek,, a rovnou to dala do pořádku.
Ty staré, potvorné, umělohmotné háky ten těžký truhlík neudržely, jeden se ulomil, truhlík spáchal harakiri a hlína, macešky a truhlík udělaly na balkoně pěknou, nevzhlednou hromadu.
Doufám,
milé KOČKY,
že mám na delší dobu vybráno a už to zase bude jen lepší.
Co vy a průšvihy?

středa 24. dubna 2019

Jednodenní

Uvažovala jsem, jestli sem tohle téma zatahovat,
a došla jsem k názoru, že tím nic nepokazím.


Ohledně výletování:
když nějaká žena důchodového věku, která žije sama, nemá nikoho,
s kým by si na zájezdík vyjela nebo nemá chlapa či syna, dceru a jejich rodinu, kteří by osůbku vyvezli autem,
je několik možností, jak se do přírody či za památkami dostat:
busem, vlakem do nejbližší zajímavé oblasti v okolí bydliště, notabene, když jsou teď ty výrazné slevy pro seniory!
Stačí oslovit nějakou spřátelenou duši v okolí, vydat se do parku ( aktuálně Průhonice? )
a nebo na kopec ( Lovoš ?, Říp ).
Nebo si vybrat z nabídek cestovek a zpočátku klidně jen na jeden den:
Už jsem tu kdysi zmiňovala,
že nejčastěji jezdívám s CK Permon, CK Geops, CK Mayer Crocus, CK Redok Travel a dalšími.
Do Chorvatska mám dobré zkušenosti s CK Kellner.
Ráno v Praze do busu naskočíme a večer nás tam, plné dojmů, zase vysadí a domů už se nějak dopravíme...
já např. letos kromě jiných, vícedenních, mám v plánu níže uvedené
a některé z nich máme s Janou nebo vnučkami dávno objednané a zaplacené:
Pro zvědavé: tohle jedeme:
https://www.geops.cz/zajezdy/nemecko/sasko/za-krasami-saska-jednodenni/
https://www.geops.cz/zajezdy/nemecko/bavorsko/landshut-a-nabburg/
https://www.geops.cz/zajezdy/nemecko/sasko/starobyly-altenburg-a-zeitz-o-vanocich/
a tohle možná přiobjednáme???
( taky šilhám druhým rokem po jednom šestidenním na Hanzovní města v září ),
ale to se rozhodnu, až jak mi bude po zdravotní stránce...
https://www.geops.cz/zajezdy/nemecko/bavorsko/krasy-dolniho-bavorska/
Postupně, dlouhodobě, se snažím nahlédnou i za plot naší republiky, říkám si, pozdě, ale přece.
Berte to,
milé KOČKY,
jako inspiraci a pokud byste rády jely také, napište cestovce a oprášíte li pas, ( OP ), kufřík, popřípadně pohodlné botky, ráda se někde s vámi potkám!
Pozn.: zmíněné cestovky mě neuplatily, to je moje iniciativa.

úterý 23. dubna 2019

Uzavřu

Asi bych to dělat neměla, ale udělám!
Napíšu taky tady svůj názor na právě odjetý zájezd.
Proč slovo TAKY?


Protože jsme na závěr v busu vyplňovali pro cestovku papíry, jak jsme byli spokojeni.
Vezmu to stručně:
Zájezd byl hezký, protože nepršelo, bylo modré nebe a sluníčko, teplo, kvetly stromy a zkrátka - jaro jak má být,
přispělo to k dobré náladě a velikonoční atmosféře,
pro lidi, kteří do té oblasti jeli prvně a viděli těch pár velikonočních kašen poprvé, asi hodně dobrý zájezd.
Jenže,
já jsem ta města viděla už dříve, při několika zájezdech adventních, takže jsem měla srovnání,
tato návštěva vůbec nevyzněla špatně, právě pro to světlo, teplo, zeleň,
jistě si každý umí představit,
že počátkem prosince, kdy je tma už v 16 hod., poletuje třeba sníh a jsou holé stromy, je jiná atmoška,
než o Velikonocích,
těžko říct, co se líbí víc: vánoční nebo velikonoční?
prostě je to jiné.
Já bych třeba první den zkrátila čas strávený v Nördlingenu a prodloužila pobyt v Dinklsbühlu.
Jsou tu kolem dokola hradby a spousta věží a bran, kostely, barevné hrázděné domy - nemít čas na focení je kruté!
Milé KOČKY,
to podstatné pro mne ale bylo, že se jelo na Velikonoční kašny, jak zněl název zájezdu a moc jsme jich neviděli.
Toto pořádala CK Geops, se kterou jezdívám docela často,
na ty předešlé kašny jsem jela s CK Permon a ti to jezdili první!
a měli opravdu kašny a to hodně kašen a zkrátka to bylo jiné.
( mimochodem na adventní zájezdy jsem léta jezdila s CK Permon a ti byli a asi i ještě jsou na tento typ zájezdu opravdu machři! )
Nyní jsme navštívili opravdu výstavní a historická města se spoustou úchvatných památek.
Tehdy jsme byli především v Bamberku a Bayreutu a mnoha vesnicích v okolí a nemělo to chybu.
Tehdy byl zájezd dvoudenní a nyní na tři dny, asi kvůli tomu skanzenu a koupání v lázních,
prostě bych to neměla příliš srovnávat.
A jaké bylo moje překvapení, když jsem včera zvědavě nahlédla do starých fotek a zjistila, že ten předešlý proběhl přesně před deseti lety!
Těším se prožitými dny a rovněž se těším na vaše blogy,
už mám absťák!

pondělí 22. dubna 2019

Dnes naposledy?

Milé KOČKY,
dnes jsem toho tady napsala a nacpala na blog tolik,
že je mi až stydno.


Nicméně bych vás nerada připravila o několik obrázků:
kytky a zeleň různě vyfocené za ty tři dny...
tady vzorek.





































































































































Vývěsní štíty

Milé KOČKY,
kdo sem chodí delší dobu, ví,
že ráda fotím - kromě jiného - také vývěsní štíty.
A v posledních třech dnech jsem si jich zase nacvakala docela hodně!
Některé z nich vám tady a ráda ukážu:

































































































































































































Světlo

V katedrále se světlo vrhalo oknem takovým způsobem,
že jsem neodolala a část těch paprsků zvěčnila:
milé KOČKY,
co vy na to?







































Neděle 21.4.

Nedělní ráno nás zastihlo vyspinkané do růžova, sluníčko nám svítilo do pokoje a na snídani jsme šly k chutí,
připravené užít si zase jeden pěkný, turisticky zajímavý den.
Kufry jsme měly raz dva sbalené a vydali jsme se k severu, do města Bamberk.


Tady je těžké někomu radit, - ,,kam dřív skočit,,.
Krásné město - spousta kostelů, paláců, památek, radnice rozkročená nad řekou Regnitz, hospůdky,
kypí tu život turistický i ten místních.
Pak odjezd do menšího Forchheimu, krásná radnice, kašna nazdobená vajíčky,
poté odjezd do jedné z vesnic v okolí, kde se chlubí největším počtem vajíček na jedné kašně.
Vlastně zde ve vesničkách tak trochu soutěží, kdo bude mít nazdobenější kašnu,
jak nastrojit a naaranžovat všeliké zajíce,
je to kýč nebo úleva, že už je ta protivná zima pryč a vesna zase zvítězila?
Následovala cesta k domovu zelenou, jarní krajinou.
Zpátky v Praze končíme svoji jarní pouť kolem půl jedenácté večer, někteří cestují ještě dále.
Doma jsme kolem půlnoci, umýt a šup pod duchnu.
Milé KOČKY,
přeji vám krásné chvíle v zeleni, pod rozkvetlými stromy,
a jestli jste na tom jako já,
že jaro jsou pro vás žlutá kuřátka, housátka, bílá kůzlátka a jehňátka, či všelijaká jiná mláďátka,
poskakující po zelené travičce a projevující radost,
užijte si to.
Poznatek z Německa:
všude se tam hodně staví, silnice a dálnice,
v každém městě spousta jeřábů, člověk nevyfotí nějaké historické domy,
aby tam nad ně nějaký netrčel!
Za několik let to tam budou mít pěkně vyfešákované!
Dnes mě přišel vyšupat pomlázkou jeden mladík, věkem necelých 5 let,
mám naději, že hned tak neuschnu.