pondělí 31. srpna 2015

Něco na zub

Na konci prázdnin jsme byli s mým panem L. několik dní u kamarádky na Opavsku a pěkně jsme si to tam užili....
nejhezčí byly večery v zahradě se sklenkou bílého, měsícem jako kolo od vozu na obloze a povídáním....
časem dám i pár fotek k dobru,
milé KOČKY,
nyní ale musím upéct něco dobrého, po dlouhé době pojedu hlídat vnučky.....
tak se musím prezentovat jako šikovná babička....
Jedné do bublaniny dávám rybíz a nebo višně, zmrazené, druhá vnučka chce těsto samotné...bez ovoce....

a mladší vnučka bude mít svátek....
zatím to vyřeším mořskými plody?

neděle 30. srpna 2015

Kláštery

Kláštery a poutní místa, to je moje....
Dnes v noci jsem zase nemohla usnout, už je to tento měsíc poněkolikáté, tak mi nezbývá,
milé KOČKY,
než to vydržet, prášky brát nechci...
vím, že ráno vstávat do práce nemusím, což je výhoda seniorky oproti době, kdy jsem poměrně brzy vstávat musela a pak ta představa: po probdělé noci celý den pracovat a být čerstvá!
A když si tak ležím ve své posteli a čekám, zda zaberu...honí se mi hlavou myšlenky na cestování....
Tak si vzpomínám, kde už jsem všude byla u nás v klášterech a poutních kostelech, chrámech ....přemýšlím o tom, které určitě stojí za návštěvu:
V Praze nepochybně Strahovský, Břevnovský a ten na Bílé Hoře...
Přenádherný chrám stojí a láká k návštěvě ve Křtinách, cisterciácký klášterní komplex v Oseku, zajímavý a na dubových kůlech postavený klášter Plasy, obdivuhodné kláštery ve Vyšším Brodu a též ve Zlaté Koruně, premonstrátský v Milevsku, zajímavý v Doksanech, ve Slaném, nádherný poutní kostel je v Hejnicích, dominantní katedrála v Litoměřicích, neuvěřitelná v Jablonném v Podještědí, úžasný klášterní kostel v Broumově, klášter v Rajhradu, klášter PORTA COELI v Předklášteří, klášter v Olomouci a nedaleká bazilika na Sv.Kopečku u Olomouce..., všeobecně známý Velehrad, za trochu námahy určitě stojí poutní chrám Chlum sv.Maří u Sokolova, poutní areál Maria Loreto Hrozňatov, čím dál hezčí klášter v Teplé u Bečova, nádherné místo je poutní kostel Lomec u Vodňan, svůj půvab má Maková Hora u Smolotel, nesmím zapomenout na Sv.Horu u Příbrami, tam je krásně, když kvetou lípy, poutní kostel v České Kamenici, pozapomenuté místo (zatím) je Horní Police u Žandova na Českolipsku, klášter Nová Říše, Žďár nad Sázavou - Zelená Hora, Klášter u Nepomuku se zbytky klášterního zdiva....klášter Želiv...opakovaně chodím do Kostelního Vydří...
a určitě jsem na mnohé zapomněla....
Louka u Znojma mě zatím čeká, vždy jsme jen jeli okolo, musím si na prohlídku kláštera udělat čas...a na závěr jsem si vzpomněla, zda-li se ještě vyrábí a prodává Klášterní tajemství? už jsem ten likér dlouho nepila...
A jak se tak probírám vzpomínkami na tato pěkná místa, nakonec jsem přeci jen upadla do spánku....tak vida.






sobota 29. srpna 2015

Blogování

Už jsem to říkala vícekrát, že oslovuji své případné čtenářky : milé KOČKY,
protože mi připadá, že všechny blogerky, kam chodím já, jsou prostě šťabajzny, krásky a chytré, šikovné a milé holky...zkrátka KOČKY.
Tak PROTO takové přiléhavé oslovení, pro případ, že by se zastavily u mne na blogu:

http://lucieliving.blogspot.cz/ .................tento blog mi nejde už několik dní otevřít, netuším, proč
Ajka a její brouci...hihi
Monika z U nás na Kopečku
a spousta dalších....

mám ráda ale i tři blogy chlapské:
Fotřík a jeho http://fotruv-denik.blog.cz/

Jelikož jsem pořád technicky 100 let za opicemi, tak nejsem ani schopna si tyto blogy dát na stránky blogu , jako to mají jiní, dokonce mi mladší vnučka ve svých 9 letech osvěžila mailovou stránku a přidala mi na ni kočičky, o kterých jsem netušila, že existují.
To jsem dopadla....mladí mi chtějí koupit chytrý telefon, ale úspěšně odolávám, co bych s ním asi dělala? aby byl chytřejší než já....
měla bych jít na nějaké školení....



pátek 28. srpna 2015

Babočka

Starší vnučka mi říká babočko:
jako BABOČKU mě má v mobilu,
to by mohl být,
milé KOČKY,
tento motýl, ne?
ono jich je kolik druhů a já jsem druh babočky:
trpělivá, pohodová....
s největší pravděpodobností...asi....

čtvrtek 27. srpna 2015

Po dešti

Tak nám trošku zapršelo a už je to znát,
milé KOČKY,
už mám zase co dát do džbánečku:




středa 26. srpna 2015

Zvonice

Cestou autem do Holic naskytl se mi pohled na dvě staré, dřevěné zvonice, které, jak možná někde dříve zmiňuji, velmi obdivuji.
Jedna stojí u kostela uprostřed obce Sezemice a je unikátní!!! -
druhá zdobí okraj vesnice Horní Ředice....
V tomto kraji je jich více, např. také vesnička Veliny se jí chlubí a krásným roubeným kostelem k tomu! a pak v Borohrádku můžete zastavit a zdejší zvonici si prohlédnout....kdyby vás to přitahovalo....
o obci Kočí nebo Loučné Hoře už tady řeč byla....
To je krása, že?
milé KOČKY.....





úterý 25. srpna 2015

Holice

V Holicích jsem došla na židovský hřbitov ( dělám to téměř všude, kde vím, že je a mám-li na to čas ) a po cestě jsem potkala několik rostlin, které měly po tom dlouhém suchu a vedru ještě odvahu kvést: asi po deštích dostaly sílu,
milé KOČKY.












pondělí 24. srpna 2015

Kuňka

Všechno je jednou poprvé, že,
milé KOČKY.
Občas jsme jeli kolem Kunětické Hory a mlsně jsem na ni koukala a v tuto sobotu se mi povedl téměř husarský kousek: manžel jel do Holic na setkání radioamatérů, vzbudil mne brzy po ránu a že mám jet s ním, tak jsem souhlasila, ale s podmínkou, že se při cestě zpátky na Kunětické Hoře stavíme.
Povedlo se...já jsem spokojená a manžel také...dokonce se nahoru nechal vyvézt vláčkem, takže to viděl také...pobolívá ho poslední dobou kyčel a tak se mu pěšky nahoru moc nechtělo.
Já jsem se nahoru ,,vyvezla,, po svých....
Po cestě k vidění: jeleni v ohradě a další zvířátka,
dole Perníková chaloupka, krásné výhledy, místo jako stvořené pro rodinný výlet....
Další bílé místo z mapy v mé hlavě zmizelo....


















neděle 23. srpna 2015

Probírám se

Tak se tu probírám staršími fotkami,
milé KOČKY,
a moc ráda zase koukám na ty, co jsme ukořistili na Rešovských vodopádech a hradě Sovinci, při našem pobytu v Jeseníku....
manžel ovšem při vyslovení Rešovských vodopádů myslí na skvělé pečené koleno...které tam jedl.....
onehdy lákali v TV na borůvkové knedlíky a jiné dobroty a slibovali v brzké době i řízkobraní na Malé Morávce, zapátráme na internetu.....
budeme tam muset zajet, jsme Pradědu a jeho okolí až nezvykle dlouho nevěrní:










sobota 22. srpna 2015

S vnučkami II.

A pokračuji s fotečkami : dovolená s vnučkami - aneb:
jak šel prázdninový život,
milé KOČKY.....
strašně to letí....
















pátek 21. srpna 2015

Dovolené s vnučkami

Vyhledala jsem v těchto deštivých dnech pár starších foteček - zajímalo mne, jak holčiny vypadaly, když s námi - babičkou a dědou, začaly jezdit na týdenní dovolené o prázdninách a vida, je to pěkný rozdíl.
Mladší byly tři a starší vnučce 5 let...když jely bez rodičů poprvé na týden do ,,divočiny,,.
Dnes si prázdniny bez společné dovolené s nimi vůbec neumím,
milé KOČKY,
představit.
Už pomalu uvažuji, kam to bude napřesrok.
Ráda se s nimi podělím o to, co jsem sama za dlouhých roků svého života tady u nás viděla a poznala....a že toho je.....
vypadá to, že je to i baví...stejně, jako mne.
dopřeji si po dva dny tady vzorek:
část první:
















čtvrtek 20. srpna 2015

Zvířena

Vnučky mají u nás jen zlomek plyšáků, zato doma!
ani to nechtějte,
milé KOČKY,
vědět!
Tady u nás máme kočky Mlíko a Karamel, několik medvídků a když vnučky k nám občas zavítají, kočky a medvědi jsou osvobozeni z boxu....taky stále přemýšlím, zda nedarovat nějaké holčičce u nás přechovávaný kočárek s panenkou, ale mladší vnučka ho zatím nechce dát, sice mají doma každá po jednom,
tak to asi ještě necháme, jak to je....





středa 19. srpna 2015

Suché léto

Jsme s mužem nadšení houbaři,
milé KOČKY,
a mám silné podezření, že letos, díky tomu, že bylo hodně sucho, asi nic nebude
a takovýto snímek asi jen tak neudělám.
A i když nyní prší a nejsem sama, kdo to vítá, houbám to bude nejspíš málo.
Pokud se mýlím a v září by rostly, budu v lese první.

úterý 18. srpna 2015

Ve svém

Tak jsem doma,
milé KOČKY,
ve svém, není to tedy kdo ví co, ale je to moje, notoricky známé...vím, kam sáhnout, dovolená je prima, ale doma je doma, asi to je věkem, že se mi doma tak líbí.
( trochu jsem to v květnu v kuchyni vymalovala, ale líbila by se mi i větší, důkladnější změna, nová kuchyně vanilkové barvy, kdož ví, jednou?
s dřezem pod oknem, ách....a na vyšším soklu, nemuset se hrbit...)
To ale vůbec neznamená, že nešilhám po nějakém výletu nebo zájezdu, cha, to mě neznáte,
pobyt u moře na 10 dní by mi vyloženě slušel!
Jestli se cestovky koncem prázdnin pochlapí a sundají ceny, ponechají dobrou nabídku, proč ne?
Uvidíme...
v kuchyni nyní:






























původní stav:

pondělí 17. srpna 2015

Kde zůstal

Tak se ptám,
milé KOČKY,
kde zůstal zdravý selský rozum?
Tři věci mi na dovolené hlava nebrala:
1.
ze všech stran se dozvídáme o požárech, které nyní hrozí v lesích a polích, ohrožují lidi, majetek, zvířata -
a pak míjíme rodinku na výletě a mladá hezká mamina si kouří cigárko na parkovišti přímo nad loukou s naprosto spálenou trávou asi 6 m od lesa ....kde je spousta starého vyschlého listí.
Kdyby to od nedopalku chytlo, shoří les od Turnova až k Troskám a ráda bych věděla, co by tam ve skalách hasiči zmohli! Říkám vnučkám: takhle vznikají požáry: a mladá paní se jen smála.
V lesích všude poházené nedopalky a odpadky...
2. o zdravení: mnozí lidé tady chodí po horách jako mumie, v Německu a Rakousku, i na Slovensku se navzájem zdraví...
čím to?
3.
mladší vnučka je takový střízlík a jí docela málo, hodně si vybírá a je mnohdy těžké ji nakrmit.
Vybírání v restauraci je s ní dlouhé a složité, neví, co si má dát....ale, když si obsluha konečně napíše, co A. chce, mohla by v kuchyni říct, že je to pro dítě?, dětskou porci si obvykle dát nechce...stalo se nám totiž několikrát na různých místech, že přinesli obří talíř plný příšerných kusů brambor, ( jak pro slévače ) bez chuti a vůně, neomaštěné, a to jednou se řízkem , který se jíst dal, přímo v Malé Skále ve statku, příště se to s bramborami opakovalo u tresky se sýrem, která byla tak cítit rybinou, že se to nedalo jíst a poslali jsme to zpátky, ( v Ž.Brodě U Zvonice ) a že není chyba jen na straně té mladé slečny: v Krkonoších, když byla s rodiči, dala si v jedné restauraci candáta a brambor a sbaštila vše, vonělo to a bylo velmi chutné. Takže - asi se to musí umět....
Někdy si říkám, že pan Polreich má pravdu a nadává ještě málo....
( já se starší vnučkou si dáváme často palačinky nebo plněné sladké knedlíky a myslíte, že na těch není co zkazit, ale i tam se to dá!....přinesli nám palačinky připálené!!!)
jak se zachovat? když vám to v restauraci nechutná?
Příkladně jsme si objednali svíčkovou a to, co nám přinesli, byla Veliká Záhada a nikdy asi neviděli, jak má takhle omáčka vypadat!
My - když je hospoda plná kouře a much, jdeme pryč, ale s tím jídlem? zajímá mě váš názor...venku jíst letos nešlo, vosy byly všude....
resumé: snad jen lívanečky na Spálově a pohár v Oranžerii na Sychrově plus moje lahvová černá piva leckde byly bez chybičky.....
(Oranžerie byla námi hodnocena dobře, skvělá obsluha, čisté Wécovky...)

jak říká pan L. o těch mizerných: jestli se nepolepšej, ať zkrachujou!

neděle 16. srpna 2015

Dnes

Dnes, po návratu z dovolené, ač neděle, máme naplánované s panem L. tradiční činnosti:
on ty hlučné, smradlavé a já ty nenápadné, nutné a ve výsledku voňavé,
říkáte si,
milé KOČKY,
co to melu?
Tak tedy: manžel vysílá radiostanicí: hluk,
bude sledovat motorky v Brně : hluk ( a naštěstí smrad jen tam, ještě, že ta TV to nepřenáší i s tím!)
- manžel nevynechá žádnou příležitost podívat se na motorky a formule 1...
to mnohdy jde i moje Toulavka a Objektiv na nahrávání!!!!
a ty moje voňavé práce:
no, přeci vyperu co najdu a umývám si vlasy, abych zase vypadala jako babička a ne zálesák....
a byt se musí uvést do obyvatelného stavu, muškáty na balkoně pořádně zalít, však víte....

Za námi

Neříká se mi to lehce,
milé KOČKY,
ale dovolená s vnučkami je za námi:
v sobotu jsme po ránu dědu vypravili naším autem z Malé Skály domů, odvezl kufry a věci,
aby jel mimo největší vedro..., že?
kolem desáté přijel vnuček tatínek a šlo se k řece, vystáli jsme frontu v horku, mezi spoustou vos a zájemců o zapůjčení raftu nebo kajaku....a jiných plavidel.
Tři pádla a jakási loď byly dočasně naše, vnučky (s tatínkem) nasedly a odpluly....já jsem šla na můstek ty naše námořnice nafotit. Braly to velmi zodpovědně....
Po poledni jsme z Malé Skály odjeli a přesunuli jsme se do Třeskoprsk do muzea Čtyřlístku. Odpoledne kolem páté už jsme byli všichni doma ve svém a pomalu se začnu poohlížet po dovolené v r.2016.
Nebýt těch veder a spousty vos...nemělo to chybu.