neděle 31. prosince 2017

Silvestr


Pokud si,
milé KOČKY,
pořídíte dvacátého prosince naražená žebra,

nemůžete čekat o Vánocích žádnou hitparádu,
štědrovečerní večeři sice nějak zvládnete, to ano,
a tím nemyslím přípravu, ale konzumaci,
lehat, vstávat, sedět, chodit - lze pouze s dopomocí,
vše bolí,
vše hodně bolí!,
nesmíte kýchnout, zakašlat,
můžete
sedět v ušáku vypodložená polštáři, ale ne moc dlouho...
prášky, které lékař předepsal proti bolesti, nepomáhají,
místo koled si v duchu zpívám: Polámal se mraveneček, ví to celá obora...
ale!
už probleskuje
světlo na konci tunelu...
deset dní po mém pádu se začíná situace lepšit,
vstávám a lehám sama, bez pomoci,
manžel se o mne stará jako o vlastní,
vaří, myje nádobí a dokonce i luxuje...
na Vánoce ustrojil stromeček,
a tu lahev portského, co schovávám na svátky, holt otevřeme jindy.
Průšvih je i to, že nemůžu sedět u PC a číst si v oblíbených blozích,
Ježíšek mne podaroval mimo jiné už třetí knížkou od Blanky Milfaitové
a tu se mi podařilo všemu navzdory přečíst...
asi to tak mělo být,
zastavit se a popřemýšlet, jak dál...
něco už je rozehrané,
( dva zájezdy v r.2018, plán na dovolenou s vnučkami v Letohradu a okolí - srpen bude fajn! )
a něčím se nechám překvapit...
přeji všem vám, kdo sem zavítáte, pevné zdraví a hodně štěstí v r. 2018.
vaše Jiřina

podotk: zlatý déšť ve džbánu mi na Štědrý den vykvetl...

chlubení:
odsledovala jsem v TV Vánoční koncert André Rieu a pozor!!!, v létě 2018 bude ,,miláček,, v Praze!

a ještě malá pozn.:
ve své ( doufám, že jen dočasné ) nemohoucnosti jsem si stihla všimnout i toho, že někteří mi nabídli pomoc a někteří se ani nezeptali, zda něco potřebuji, vím, každý měl před Vánocemi plno práce a starostí, ale i tak...
více empatie, říkám si, by to chtělo, a vezmu si z toho sama příklad...