neděle 21. prosince 2014

Průšvih o Vánocích

Vánoce přicházejí a moje myšlenky krouží ....s Vánocemi mám za svůj dlouhý život spojeno hodně různých zážitků a vzpomínek.
Dobrých, vtipných i těch méně veselých...


Tak např. se moji rodiče brali 23.12., pár let po válce, mamka přišla z Čelákovic a táta ze Strakonic, aby se na severu,
v Děčíně, sešli, poznali a vzápětí vzali....
( na svatbě jsem prý už tak trochu s nimi byla, jsem prvorozená....ale pšššt), byla to revoluční doba, děti se rodily i dřív, než 9 měsíců po svatbě....
A nejmladšího brášku, Toníčka, jsme dostali pod stromeček...v roce 1957...

a nyní,
milé KOČKY,
k tomu průšvihu:
( to se mi to vzpomíná, po tolika letech!)
Bydlela jsem v baráčku na okraji jednoho města na severu, veliký obývák měl prkennou podlahu a krásný trámový strop.
Vše už jsem měla coby mladá nadšená hospodyňka na Vánoce uklizené a vydrhnuté ( rejžákem! ), stromeček nazdobený, dítko necelý rok staré v postýlce, když tu, 23.12. dopoledne! na kole přijel kominík a že musí udělat cosi...zkrátka vylezl na střechu, ke komínu, a kutil tam, pak slezl, dal mi podepsat sešitek, že u nás byl, krátce jsme popovídali a popřáli si hezké svátky, a on pak odjel dělat svoji práci o dům dál.
Dobře udělal, neb bych ho asi přetrhla vejpůl, poté, co jsem přišla do bytu.
Měli jsme kamna Clubky, ze kterých a také z rour vedoucích do komína se valil čoud, saze, smrad. Na všem, opravdu na všem, ležela vrstva sazí, taktéž na dítěti, které nechápalo, co se děje. Já jsem byla zralá na koronárku.
Takže otevřít všechna 4 okna, běžet pro babičku o poschodí výš, předat kašlající dítě, vyslechnout si od babičky rady, že musím vzít kýbl, lopatku a jít do chodby vybrat saze, které utrhl kominík v komíně a které spadly dolů a zatarasily kouřovod...tu práci měl prý udělat kominík, ale...nějak se k tomu několikrát nedostal,....
Já jsem vynosila spoustu kýblů sazí, pak jsem začala uklízet v obýváku a týden jsem měla opravdu dost práce vše dát jakž takž do pucu...ještě občas v létě!!! jsme nacházeli malé shluky sazí leckde ve škvírách,
a pak mi někdo něco povídejte o NOČNÍ MůŘE....
manžel mě po návratu z práce našel v slzách a v sazích....ještě, že tenkrát nebyly mobily!
A když vidím kominíka? žádný šťastný úsměv u mne nevykouzlí!