pátek 18. září 2020

Po Praze

Dnes jsem si udělala cestu do Prahy, byla jsem objednaná k paní doktorce na kontrolu, hupla jsem do busu a hned na další zastávce přistoupili mladí lidé s kočárkem, jak vyplynulo posléze, maminka 20letá, tatínek 30letý a holčička 7 měsíční. Byli to hezcí lidé...Holčina byla moc roztomilá, ale rodiče měli oči zabodnuté do mobilů a neměli čas a chuť se s potomkem bavit. (jak by se asi vytvořil výraz pro ženský rod potomka? ), sledovala jsem to a kdybych se nestyděla, vyfotila bych si je.Holčička si několikrát ublinkla a to už jsem její mamince jemně naznačila, tak ji utřela a podle mne ji zbytečně moc nahlas hubovala, holčička byla hodně nastrojená a asi jí bylo horko, tak byla neklidná.Posléze přistoupila další maminka, taková silnější, klidná paní, se třemi dětičkami, asi 5 letým chlapcem, asi 3 letou holčičkou a miminkem 5 měsíčním v kočárku, máma kliďas a děti také, klučík si sedl ke mně a celou cestu si hrál s autíčkem.Obě maminky se začaly spolu bavit, seděly vedle sebe.Třetí maminka, slepá paní s malým děckem uvázaným na hrudi šátkem nastoupila už se mnou v N.Ta si celou cestu povídala s dcerkou a obě byly ok.Když jsem jela odpoledne domů, ta první rodinka jela také. Hned bych jim dítko chodila vozit. Moc se mi to malé kotě líbilo.Zkoušela povídat, pokoušela se o táta, táta. V Praze jsem navštívila paní doktorku a pak jsem se vydala na malou procházku, nakonec jsem došla z Karláku k Právnické fakultě.Na Staromáku jsem zvěčnila nově instalovaný mariánský sloup.Kdybych chtěla provokovat, řekla bych, že jsem se stavila v Pařížské, abych si tu zašopovala, jak s oblibou říká moje kolegyně Jana. Jenže jsem si tu  jen zafotila.

A jak jsem na kontrole dopadla?

 Milé KOČKY? 

no, bráno jako ve škole: za jedna, ani za dvě to není, ale trojka s pochvalou by to být mohla.Napsali mi další vyšetření, tak uvidíme.

Ráda se pochlubím pár obrázky z dneška: pro lidi, co se do Prahy hned tak nedostanou.