středa 25. května 2022

Dva světy

 Nedá mi to a dám na blog zase jednou něco neturistického a méně krásného.

Milé KOČKY, strašně mě bere, když otevřu počítač a tam na mne vybafne ( aniž bych to rozklikávala ) - třeba Dáda, očividně pod vlivem, hned vedle válečných střípků z Ukrajiny, stejně často je tam kdejaká nicka ve sporém oblečení a samé nepodstatné prkotiny, přitom je taková doba, že si jeden hlavu může ukroutit nad problémy. Politik, který bez uzardění řekne, že bude hladomor a nebo jinou pro něho samozřejmou koninu. Hlavně, že on bude mít několikanásobek našich příjmů, že, pane? To se to lidem chodí do práce a žije s takovými zprávami! A nedej bože, abych rozklikla nějakou diskusi pod těmi články, stupidita, sprostota, nevzdělanost, buranství a zlo z nich jen čiší a stejně tak jsou mi z duše protivné ty dětinské komentáře s přehnaně podlézavými a vlezprdelkovskými řečičkami. 

Přiznám se, že krom blogu nikam nelezu a ostatní ty Twittry, Facebooky a Instagramy nemám a nechodím na ně,  jsem na to stará a nemám tolik času přelétavat z jednoho květu na druhý, nikomu to neberu, ale přesto si říkám, že je to dnes divná doba, přijde mi mnohdy vše  takové uspěchané a povrchní.

Možná je problém u mne, ale víte, že mi to nechybí? Když jedu třeba po Praze metrem a vidím, že každý okolo mne čučí do mobilu, říkám si, jestlipak ti lidé jsou šťastnější, chytřejší, vzdělanější, mají větší přehled než ti dříve narození? Samozřejmě - spousta lidí ovládá angličtinu a jiné jazyky, mají nacestováno, mají peníze, ale noblesu a slušnost a pěkný přístup k lidem obecně u nich - u některých! - někdy postrádám. Vždy jsem říkala vnučkám, když byly malé: zdravit a děkovat je základ. A to také často u lidí marně očekávám. 

Co mi vadí? - Třeba příklad: dospělí studenti hodí batohy na nádraží na zem a pak, jakmile nastoupí do vlaku, tytéž nahází na sedačky! To jim nikdo doma nevysvětlil, co je špína?

Mají dnešní lidé život kvalitnější? Možná částečně ano, je lepší bydlení, hygiena, školství, zdravotnictví a také se může cestovat...ale máte čas zastavit se, popovídat si, pohrát si s dětmi? číst si? To přeci není promarněný čas. Jen se honit za penězi?, no, při dnešních cenách bydlení a potravin a nutnosti oslňovat zn.auta se zase tolik nedivím.

Pojďme si slíbit, že si uděláme čas na přivonění k růži, na knížku, na hru s dítětem. A když přijdou potíže, přeji vám všem, ať máte vedle sebe někoho, kdo vás podrží a nabídne pomocnou ruku.



úterý 24. května 2022

Svátek

 Milé KOČKY, pokud jste Jany, tak vám i své spolucestující kamarádce Janě popřeji vše nejlepší, pevné zdraví, štěstí, radostné dny a spoustu hezkých zážitků v životě i na cestách.

Jano, užij si svůj svátek! 




Divíte se snad někdo, že jsem použila tento unikátní snímek? jsme tam s Janou obě vytáhlé a hubené, neb je to focené přes zrcadlo a tak jsme tam štíhlé a nohaté. Jupííí...

není tlustých žen, jen se musíte pořádně dívat!

pondělí 23. května 2022

Pondělí

 Dlouho jsem pondělky neměla v lásce, ale poslední roky si dokážu zpříjemnit každý den v týdnu, pokud to jen jde. Protože, jak jsem se někde na blogu kdysi dočetla, dnes je první den konce mého života a tudíž nelze třídit dny na přijatelné a ty nepřijatelné. A jak se říká zprofanované jaké si to uděláš, takové to máš - snažím se udělat to tak, aby mi to vyhovovalo.

Přidala jsem si dvě poučky: každý den se snaž udělat alespoň jeden dobrý skutek a nedopusť, aby tě někdo naštval příliš. 

Milé KOČKY, jdeme na dobrý skutek: aneb jedna květnová malá dovolená na Šumavě...v Sušici a na Rabí: už sice trochu staršího data, ale foceno 20.5.












Na Černém jezeře byla právě Lochneska na dovolené!:



neděle 22. května 2022

Po bouřce

 Loni jsme si naplánovaly s kamarádkami, že si dáme několik výletů vlakem a to do vybraných měst, postupně jsme navštívily Teplice v Čechách, České Budějovice, Plzeň, Olomouc, a pořád máme nějaká města v seznamu, kam ještě určitě vyrazíme. Včera přišla řada na město Cheb. Pominu problémy, které provázely cestu od Plzně do Chebu - výluka kvůli popadaným stromům po noční bouřce a zmatky na dráze. Přijely jsme tam o hodinu a půl později a ač se dušovali, že od 13té hodiny bude vše ok, ještě v 16.33 hod. se zpátky jelo náhradní bus přepravou až do Plané, kde čekal expres do Prahy. Asi to bylo velké poškození trati?

Nicméně město samo nás přivítalo slunečným počasím, vítr byl mírný a chladný, město samo přívětivé a fotogenické. Nebyla jsem tam poprvé a asi ani naposledy. Obešly jsme s Marcelou a Janou pamětihodnosti, mají jich tu dost, navštívily jsme krom Íčka i restauraci a později cukrárnu, a večer jsme se natruc Českým drahám vrátily v pořádku domů. 

Dovolím si vám, milé KOČKY, pár snímků z Chebu předložit:











































a co se o Špalíčku, nejznámějším zdejším souboru středověkých domů píše?

Špalíček - jeden z hlavních symbolů Chebské architektury najdete v severní části náměstí Krále Jiřího z Poděbrad. Jedná se o unikátní komplex jedenácti středověkých kupeckých domů ze 14. století.
Špalíček tvoří ve skutečnosti 2 bloky 3 - 4 patrových domů rozdělených uzoučkou Kramářskou uličkou, která je široká pouhých 160 cm. Netrpíte-li tedy klaustrofobií, můžete si Špalíčkem projít. Ulička je volně přístupná. I dnes jsou jednotlivé domky sídlem obchodů a obchůdků různého typu, kavárny či restaurace.