středa 3. června 2020

Vzpomínková

V troubě se peče pořádná nálož:
široké domácí nudle se šunkou a sýrem, obvykle nám tahle dávka vydrží na dva dny.
( mám jíst maso, které moc nemusím a tohle rozkrájené na malé kousíčky občas pozřu )
A tudíž mám čas na chvíli posadit se k  počítači a připravit si nějaký příspěvek na blog.
Tentokrát jsem vybrala pár obrázků z dubna 2010.
To jsme s mužem vyjeli vlakem do Prahy a pak jsme jeli ještě kousek vlakem do Prokopského údolí a šli zpátky k Vltavě pěšky.
Pamatuji si, že bylo krásně vlaho a líbilo se mi tam.
Tak takhle to před celými deseti lety vypadalo,
milé KOČKY.
Ještě nám to docela pěkně chodilo!
( a co jsem já nebo strop na Hl.nádr. - poznáte samy )










Jaro v okolí

Já jsem vás,
milé KOČKY,
zapomněla v tom šrumci seznámit s tím,
jak vypadá jaro, to úplně první, v okolí našeho města.
Ale nikdy není pozdě a tak ty starší fotky,
které vyfotil můj muž při jedné procházce kolem tůně,
což je bývalé koryto Labe,
tady zveřejním,
abyste si tu svěží zeleň také mohly prohlédnout.
Co by za to v Dubaji nebo jinde na písku dali, kdyby měli takové zelené plochy?
 - říkávám si.
Je to taková divočina 15 min od domova.






Pidizměna

Kytku ze soboty, luční kvítí,
jsem zastřihla a přendala do malé vázičky:
takhle se mi líbí daleko víc,
milé KOČKY.
Škoda, že jsem nenašla také nějaké zvonky, ta modrá by se k nim hodila.