úterý 19. května 2020

Cukroví

Něco jsem hledala a prohlížela jsem příspěvky na svém blogu koncem roku 2016 -
byla to chyba! - najednou jsem zatoužila po cukroví.
Dostala jsem od Marcelky vyloupané vlašáky a co s nimi?
Tak mě to vzalo, že jsem ořechy musela umlít a budu péct.
Tak tohle předsevzetí bylo aktuální koncem týdne.
Těsto jsem udělala, dva obří knedlíky trůnily v lednici a dnes ráno jsem si přivstala a část těsta upekla.
Těsto jako na rohlíčky, vykrájené formičkami,
vzala jsem je starší vnučce jako minidárek k ostatním a ke kytici, dodatečně k narozeninám.
Jela jsem dnes do Prahy na krev a proto jsem se stavila i u mladých a konečně, po delší době, se viděla s vnučkami.
To byla ráno vůně po bytě, dala jsem manželovi na talířek závdavek, pro nás budu péct buď dnes večer neb zítra.
Kdo tvrdí, že se to má dělat jen na Vánoce?
Přeci nepřiznám, že jsem mlsná.
No,
milé KOČKY,
víte o mně zase víc.
Od Věrky Finy mi přišla knížka, už se vidím s knížkou, kávičkou a na talířku cukroví.
Já se mám!