neděle 14. března 2021

V Pekle

 Vendy mi připomněla jednu podařenou dovolenou:

vytáhla jsem tehdy naše mladé na pár dní do přírody a koupila na asi 4 dny nebo spíše noci chatku v Pekle u Nového Města nad Metují, abychom si tam užili sebe navzájem a klidu a lesa. Není tam signál! a když potřebujete zavolat, musíte vystoupat, 

milé KOČKY,

 na kopec! Takže raději nikam nevolejte. My jsme s manželem přijeli asi den předtím, cestou jsme se zastavili v ZOO Dvůr Králové, manžel ZOO má moc rád. Já to nějak mezi zvířaty vydržím. Pak jsme druhý den navštívili Josefov, kde jsem tehdy byla poprvé a zvědavá jsem na tu pevnost byla moc, nicméně stačilo. Popojeli jsme do Kuksu, prohlédli zahrady a sochy a vrátili jsme se do chatky. Udělali jsme si procházku kolem řeky Metuje a pak jsme přivítali dceru, zetě a obě vnučky, tehdy asi 5 a 3 leté. Na výlety jsme jezdili různě, někdy společně, jindy každý jinam. Třeba do Adršpachu jsme jeli všichni, na Dobrošov jen my, do Orlických hor sami dva a do N.Města n.M. společně. 

Takže následující obrázky budou především z výletů, kdy jsme s mužem jeli sami. Myslím, že jedno poutní místo, kde jsme tehdy taky byli, se jmenovalo Rokole. 

ZOO Dvůr Králové:

Kolem Metuje:



Naše dočasné bydlení:




Dobrošov:





Josefov:




Kuks: ( máme odtud  spoustu lepších snímků z jiných výletů )






 Adršpach:








Výlety : Masarykova chata na Šerlichu




Slavoňov:



Bílý Újezd se sekyrkou zaseknutou do věže zvonice
s mnoha pověstmi:


Židovský hřbitov v Podbřezí:




Nové Město nad Metují:







(tehdy se náměstí opravovalo)

Chatka krásně voněla borovým dřevem a bylo nám tam pěkně. 



Po Toulavce a Objektivu

 V neděli, tak, jako spousta z vás, pokud nikam nemusím a mám  normální program, sedím od 10 - 11 u telky a dívám se na Toulavku a na Objektiv ( poté přepnu na ČT  - kde běží obvykle pořady o přírodě a zlých lidech přírodu poškozujích, úřadech, které nic nechrání a jen škodí a pod. Třeba jako dnes o kácení mnoha stromů v mých milovaných Slavonicích.

Ale zpět k Toulavce, dnes byl krom jiných příspěvek o Homoli, poutním místě, které jsem prvně viděla v poněkud nedobré kondici, schody byly rozpadlé a kostelíček sám taky nic moc. To bylo tak, byla jsem s kamarádkou na zájezdu v Itálii v Apulii a ve vedlejší chatce bydleli lidi z Kostelce nad Orlicí a s nimi jsem se dala do řeči, byli to manželé mého věku a zcestovalí, tady i venku, a tak jsem si nechala poradit, kam zamířit na dovolené, na kterou jsem se do jejich kraje chystala s manželem autem po návratu z Itálie. Nu a o Homoli mi řekli a také nás pozvali!, abychom se u nich stavili, že nás vezmou na pěkné vyhlídkové místo. Dodnes jsem manželům L. vděčná za to, co mi ukázali a o čem mi tehdy řekli, neb by mi poznávání tamního kraje bez jejich rad trvalo déle. Byli jsme tam už od té doby několikrát, spali jsme buď v Letohradu nebo v Potštejně a vždy jsme dělali intenzívní výpady za krásami a památkami okolí. 

Moc doporučuji každému milovníkovi přírody. Dokonce jsem tam na týden vzala i vnučky a těm se tam také moc líbilo, protože viděly v Potštejně zámek a hrad, zámek a zahrady v Častolovicích, zámecký park Kostelec n.O., zámek Doudleby n.O., Muzeum hraček + zámek a park Rychnov n. Kněžnou, Betlémy v Třebechovicích, skanzen Krňovice, krajky ve Vamberku, přehradu Pastviny, Hedeč u Králík, a mnoho dalšího. Též jsme je vzali na Homol, do Vysokého Mýta a hlavně ke koním do Slatiňan. Cestou zpátky do Potštejna jsme navštívili Vracov s kostelem.

Bože, to jsem se rozepsala...něco musím nechat vám, abyste si to samy objevily, 

mé milé KOČKY.

tak jen pár nahlédnutí do toho kraje?...

v Letohradu:



pod hradem Potštejnem:


Hedeč u Králík:




Zemská brána:





Pytlácká lávka: ( opraveno po zásahu Vendy, dík )


Homol:








Andrlův Chlum:


 Na Suchém vrchu:




Potštejn :