Na sobotu a neděli hlásili ošklivé a studené počasí, aby to pak změnili - prý, že v sobotu 5.4.25 to nebude tak divoké a co myslíte, milé KOČKY? - hned jsme se s Janou domluvily, že manžílky necháme doma v teple a pojedeme na výlet - vlakem!
Delší dobu ( celé páteční odpoledne ) jsem váhala, kam to bude, aby to nebylo moc blízko ani moc daleko a mohly jsme jet Arrivou - k čemuž jsem měla dobrý důvod. Tím byla cena jízdenky. Hrdě se hlásím k tomu, že v některých situacích jsem ráda skrblík.
Původně jsem chtěla jet až někdy kolem desáté, ale nakonec jsme se pochlapily a jely ráno v osm a kam, že to bylo? z Nera do Ml.Boleslavi, tady přestup na další Arrivu a pěknou krajinkou zalesněnou do Doks. S občasnými výhledy na Bezděz. Z nádražíčka jsme šly nejprve do městečka a do obchodu, koupit si nějaké jídlo, kdyby nás cestou kolem Mácháče přepadl hlad. Máchovo jezero alias rybník z doby Karla IV nebyl zamrzlý, ale ani koupání v tu chvíli nehrozilo, takže nevadilo, že jsme si plavky nepřibalily. Funěl silný a ledový severní vítr, na pláži Máchova jezera jsme se cítily docela prokřehlé a tak jsme požádaly jednu paní majitelku stánku, zda by nám neuvařila kávu a čaj - byla velice vstřícná a vyhověla nám. Přitom otevírala až o dost později - tomu říkám podnikatelka. Rozmrzly jsme v jejím azylu a pak jsme se vydaly - tak jako mnozí další, na další procházku směr Staré Splavy. Také už se vyrojili kolaři - takže na pěšině bylo docela živo. Ve Splavech jsme si daly v oblíbené restauraci oběd a poté jsme se prošly i v této obci, posléze jsme poseděly na vyhřáté kládě a pozorovaly plachetnice na jezeře... ve vhodný čas jsme se vydaly na zastávku a využily služeb dvou Arriv na cestě zpátky. Na spoustě míst jsme obdivovaly sasanky, fialky a další jarní rostliny, třeba narcisy a rozkvetlé stromy, asi špendlíky?
Odhaduji, že jsme neušly víc, jak 7 km - ale i tak zavládla spokojenost.
Když dovolíte, milé blogerky, trochu vás seznámím s průběhem i svými snímky:
