úterý 30. září 2014

Tehdy a teď

Tak tady medituji,
milé KOČKY,
jak jsem za totáče cestovala, ,,ven,, jsem se dostala snad jen dvakrát, jednou to bylo k Baltu, do Prerowa, pravda, dovolená u moře se mi líbila, ve Stralsundu také, ale....to víte, rok 1970, to si dnes hned tak někdo nevybaví, jak to bylo nelehké vyrazit za hranice....pak nějaká ta cesta do Drážďan, na Königstein a do Budyšína a to bylo všechno.
Četla jsem pilně o Egyptě, o dalších lákadlech, hltala cestopisy Karla Čapka a R.Haliburtona, Hanzelky a Zikmunda....snila o Španělsku, Francii, Itálii, Řecku, Irsku...
Chodili jsme tu po kopcích a rozhlednách, navštěvovali hrady, zámky a různá místa v Čechách....na Šumavě pomalu každých 10km kontrola , bylo to trapné, jednou jsem jim už naštvaná řekla: kdo chtěl odtud utéct, ten už dávno utekl...no, moc mi to nepomohlo.
Dnes si zkouším plnit sny, a zase mám jiné starosti, aby mi vydrželo zdraví a byly nějaké ty peníze, v důchodu po celoživotní práci to není žádná sláva. Ale - můžu jet kam chci, když na to mám, žádný pupkáč mi v tom už nebrání. Nikdo mě nenutí vyplňovat přihlouplé dotazníky a papíry...prostě jen najdu cestovku, přihlásím se a těším se....
Nový Zéland, JAR, Island a Kanada to už asi nebudou, ale po Evropě při troše snahy se dá jezdit i v mém věku a při mých příjmech...vždy mám v notýsku 10 míst, kam bych se ráda ještě podívala a pokud se mi to povede, tak si je odškrtnu, obvykle jedu v roce na dvě místa , pak doplním seznam o další, ať se mám zase rok nač těšit.
Také adventní zájezdy mám ráda, už jsem díky nim navštívila v Rakousku a Německu spoustu historických měst a doplnila jsem si mozaiku....
CK Mayer Crocus, Geops, Slantour, Kellner aj., Permon, jsou ti, kteří mi obvykle pomáhají vybřednout ze šedi všedních dní...
Černá Hora, Slovinsko, deset různých míst v Chorvatsku, mnoho míst v Itálii, Sardinie, Dolomity, Cinque Terre, Apulie, mnohá místa ve Francii, ( Bretaň, Normandie, Pikardie, Alsasko+Lotrinsko, Burgundsko, Champagne, Provence západní a Provence východní část, Korsika ), Skotsko, tři oblasti ve Švýcarech, několikrát Slovensko, malinko Polsko, Maďarsko, Benelux....to je zatím to, kam se mi již podařilo se podívat, na Irsko, Norsko, Španělsko+Portugalsko, Sicílii, Maltu, Řecko a Turecko, Gaskoňsko, Maroko se zatím jen těším, v cesty do nich doufám....duševně se připravuji a osude - předveď se. Pořádně poznat Polsko, Maďarsko a další blízké země, Dánsko a vůbec - Skandinávii, to bych ráda.
A nakonec - ráda se vracím sem k nám, domů.
Tady to máme totiž nejlepší!
Pořádně prozkoumat Moravu, o to nyní u nás běží...

pondělí 29. září 2014

Čaj o půl šesté

Stmívá se už dříve a je chladněji a nejsem sama, kdo to zaznamenal, že,
milé KOČKY?
nejen, že jsem znovu vybalila teplé deky, také se uchyluji ke známým podzimním fintám - napeču závin a uvařím čaj a navodím doma vonnou náladičku, pak mi sluníčko a teplo tolik nechybí ....společnost mi k tomu dělá časopis o bydlení....případně katalogy cestovních kanceláří....zasním se a plánuji....a taky partner si libuje....že je ode mne klid.

















































































neděle 28. září 2014

Fontány

S vodou to máme tak,
milé KOČKY,
pokud jí není příliš a je ohraničná nějakým hezkým dílem, ozdobená sochou či umně poskládanými kameny, budí v nás voda příjemné pocity...
kašny, fontány, vodotrysky a všeliké jiné výtvory bývají,
(především však v cizině, na západ od nás) ,
zajímavou ozdobou různých nároží, náměstíček, parků, zámků a vítaným zahradním prvkem.
Předkládám několik takových...těch povedených....
V Praze mi např. krásné kašny s vodou a květinami dost chybí...


Vodní hrátky v Bavorsku nebo ve Versailles...:












































































































sobota 27. září 2014

Tam na jihu

Tak o památkách v Praze, Kutné Hoře, o vile Tugendhat, Morovém sloupu v Olomouci a dalších, o Lednici a Valticích, Kroměříži, Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, notoricky známých památkách zapsaných v UNESCO, si,
milé KOČKY,
nedovolím na mém blogu zatím nic napsat, i když je všechny znám a mám pofocené...kdo by však nosil dříví do lesa?
(malá poznámečka - teď, když je zahrada v Kroměříži za drahé peníze upravená, vrátí se církvi? )
Ovšem, jediná vesnice na seznamu UNESCO a to Holašovice, si zaslouží naši pozornost. Je to skutečně mimořádně krásná ves a kdo je obdivovatelem starých domků, statků, chalup, neměl by vynechat ji ani vesnice v oblasti Blata, případně některé vesnice severně od Třeboně, či západně od Budějovic...
Jsou fotogenické a působivé, hlavně si zde uvědomíme, že průčelí domů bylo vystavěno sice zdobné, ale statky jsou důkladné, plně funkční a aby to sloužilo provozu a potřebám života na vesnici a nic nebylo zbytečné, rozhazovačnost a plýtvání tady nemělo místo.
Takový statek měl bydlení pro rodinu, místa pro ustájení dobytka, uskladnění obilí, sena, slámy a dalších plodin, kůlny na nářadí a povozy...vše chytře dodnes skloubené v jeden krásný celek. Místo bylo před domem i na květiny, za domem na záhony se zeleninou a bramborami, sad s ovocnými stromy...
taková vesnice má i rybníček pro kačeny, husy, lípy s lavičkami pro staroušky...
zkuste si do takové vesnice o dovolené zajet...

pátek 26. září 2014

O botách

Tak a teď vážně,
milé KOČKY,
co mi je platné, že si koupím hezké oblečení, klobouky, rukavice, kabelky, hedvábné šátky, když neseženu hezké, pohodlné, kožené, měkké - ale bytelné, které něco vydrží, vhodně barevné boty, možná, občas, ty letní ano, ale na zimu, abych nosila snad pánské? mám velkou nohu, věk se mi podepsal na klenbě, také v mládí často nošené vysoké podpatky řekly své, ( ta mladická nerozvážnost )...a výrobci se nijak nesnaží svými botičkami oslovit velkonožky, asi nestojí o penízky, které bychom my, vyšší holky, byly ochotny za kozačky a kotníčkové botky utratit.
Ano, už slyším o prodejnách v Praze, kde mají velká čísla, ale buď mají děsné modely, nebo jsou boty tvrdé a nedá se v nich chodit...
( světlou výjimkou jsou prodejny ve Žďáru nad Sázavou u nádraží a v Moravských Budějovicích, kde se mi opakovaně nákup vhodných botiček zdařil, ale jezdit na nákupy přes půl republiky vždycky nejde ), závidím jen jedno a to je ...malá noha!
Ale pozor, v Drážďanech jsem viděla takové, ze kterých mám dodnes tik, přesně takové by se mi hodily, líbily a nadělala bych s nimi parádu a ještě měla nohy v zimě v teple. K mému kožíšku jako dělané! Ouha, jen měli ty největší o číslo menší, než potřebuji. Jak smutné.
Dodnes se mi ,,o nich zdá,, - krásně světle hnědé, měkké, kožené, polovysoké kotníkové, s kulatou špičkou, po vnější straně pošité lístečky...na vnitřní straně zip. Naprosto dokonalé.
Od malinka jsem na boty a kabelky ujetá a tak se mi nedivte, zima téměř na krku a já jsem zatím bez kozaček.
ááááááááááááách jo.
( když vidím prvorepublikový film a v něm ženy v botičkách na nepříliš vysokém podpatku, šílím...)

čtvrtek 25. září 2014

S kámoškou

Pro zvědavé - tady nás můžete,
milé KOČKY,
spatřit na vlastní oči, jak výletíme po zahradě Francie:

středa 24. září 2014

V Paříži

O Paříži si musí každý nejlépe udělat obrázek sám,
pro ty z vás,
milé KOČKY,
které jste tam dosud nezavítaly, něco málo z mého fotoaparátu:



































úterý 23. září 2014

Na mostě

Na jednom mostě v malém městečku:
určitě se vám to,
milé KOČKY,
také líbí?

já a do Francie?
kdykoli, klidně bosa a přes rozbité sklo...






































































pondělí 22. září 2014

Na zájezdu

Výlet do Paříže a na zámky na Loiře, k tomu ve druhé polovině letošního září,
nezdálo se mi to,
milé KOČKY,
jako hloupý nápad a tak jsem s kamarádkou a oběma medvídky tuto cestu podstoupila,
počasí nám přálo a nyní je čas se s vámi o dojmy podělit.
Zde můžete vidět zámek Villandry.
Jeho zahrady se mi líbily ze všech navštívených nejvíce.

neděle 21. září 2014

Období švestek

Mám ráda tohle období,
milé KOČKY,
švestky, jablíčka, hrušky....samé dobroty...
některým z vás asi vadí ty závěje cukru, ale u nás to bez toho nejde...





sobota 20. září 2014

Letošní hit

Vyhlašuji vítěze - u mne letos ze všech mých muškátů nejvíce zabodovaly tyto dva:
kvetly hodně, dlouho a byla radost se na ně dívat....
milé KOČKY,
a co vaše kvítka?

( mám tady ještě jedno Kvítko, ale pššt, pan L. by nebyl rád, že o něm tady píšu! )







































































pátek 19. září 2014

čtvrtek 18. září 2014

Přírodní

Tato malá, nevzhledná a k jídlu nevhodná jablíčka udělají dobrou službu jako dekorace, nemyslíte,
milé KOČKY?

středa 17. září 2014

Podzimní

Tak a máme to tady,
milé KOČKY,
nákupy, pečení, dobrůtky...vše se točí kolem ovoce...
podzim je nádherný....


úterý 16. září 2014

Na pustém ostrově

Je to divné. Píšu blog, nevím proč a komu...připadám si jako na pustém ostrově, kde mám sice všechno, jídlo, vodu, palmy, písečnou pláž, moc tady neprší, okolo šumí teplé moře, je klid, a já píšu dopisy a házím je v lahvi do vody...netuším, zda je někdy někdo odloví a přečte....zda okolo popluje loď, zda poletí nade mnou letadlo, zda si někdo všimne trosečníka bez Pátka.
(mezi námi,
milé KOČKY,
nějaký Pátek, co má na krku nějaký ten pátek, tady se mnou vlastně je, občas si něco řekneme, občas si něco uvaříme, občas si jdeme na nervy, občas jedeme na výlet, ale blog, to je jiná...tam jsem zatím za Robinsona )...
sama, na pustém ostrově...
třeba se to změní....třeba to psaní a mé fotky někdo najde a ocení ?...
koukám, že nějaká loď se už blíží....

pondělí 15. září 2014

Vyšívané

Jedna muzeální práce - zde na obr. ...z obce Klečaty....
milé KOČKY,
a též vzpomínka na moji babičku, která také měla podobnou věc na stěně...

neděle 14. září 2014

Pavučiny

Všimly jste si někdy,
milé KOČKY,
že pavučiny jsou vidět buď, když jsou mokré a nebo s jinovatkou a nebo zaprášené?
A co mají tvarů a vzorů, jako kdyby se pavouci předváděli...
zkusme si některé ukázat:


























































































































































tenhle to snad spřádal nafetovaný:

sobota 13. září 2014

Do barev















































Všímám si - sleduji proměny a že nám to příroda neúnavně, každým rokem znova, pěkně natře a vybarví?,
že,
milé KOČKY?...















































pátek 12. září 2014

Paleta přírody

Nemohu odbýt podzimní barvy jedním tahem:
milé KOČKY,
všimněte si, že nejvíce se parádí na podzim hrušně, třešně, později modříny, javory, různé keře....
















































































čtvrtek 11. září 2014

Hýření

Tak, aby bylo jasno, když mluvím,
milé KOČKY,
o podzimních barvách, myslím tím barvy syté, teplé a právě teď jich dočasně bude všude plno, jako by příroda chtěla naposledy ještě předvést, co dovede, než se vlády ujme šeď, mlhy, chlad a později sníh a mráz, to dlouhé období, od listopadu do března....
vezměte dětičky, běžte ven, sbírejte kaštany, natrhejte šípky, sledujte to hýření barev....
krásný podzim všem milovníkům přírody....

středa 10. září 2014

Pozdní odpoledne v Písku

Poklidné pozdní odpoledne v městě Písku, procházka přes most a ejhle, pískové sochy u řeky...
milé KOČKY,
nikdy mě to tady nezklamalo...i tou Putimskou branou musíme vždy projít...Písek, ten já můžu...
































úterý 9. září 2014

Foto z výletu

a tady máme ještě pohlednice z výletu...
chci vás,
milé KOČKY,
inspirovat, nikoli odradit!...