Onehdy jsem si uvědomila, že jsem si zvykla na společnost několika blogů a jejich tvůrkyň, pravda, většina jsou ženy, ale občas i nějaký ten muž se najde, jehož blog se mi líbí a jdu tam pravidelně nakukovat, co nového v blogovém světě. Zároveň - když sama něco dávám na svůj blog, už za tím vidím některé lidičky, a říkám si, zda se jim můj příspěvek bude líbit, zda jim něco nového přinese a případně jim ukáže místa, která třeba nemohou sami navštívit.
Milé KOČKY, takže, když to shrnu, ráda k vám chodím, důkladně si fotky prohlížím a snažím se i vaše články poctivě přečíst, u těch, kdo navštíví nějaká místa, kde jsem já nebyla, se poučím, u těch, kdo navštíví a popíše místa mně známá si osvěžím paměť - případně si doplním znalosti o nějaké detaily, které jsem já sama tehdy třeba neměla příležitost vidět?
Pomalu a plíživě přichází zima a to budu pravděpodobně u blogů a s knihami častěji - takže pište, foťte a dávejte na blogy, ať je co prohlížet a co číst.
Musím uznat, že ne vše člověk na blog dává, lítání po doktorech, návštěva u zubaře a trhání stoličky, kdy vás pak bolí několik dní kde co, případně další hrátky ve zdravotnictví nejsou nijak atraktivní, aby si zasloužily místo na blogu, ovšem dějí se a ovlivňují život blogerky, zatímco se tam objevují fotky z návštěvy třeba nějaké pěkné zahrady, blogerka úpí a shání prášek na bolest.
Zatím to ovšem vypadá, že jsem tu v dobré společnosti a ráda bych věřila, že to tak zůstane - nepřejícníkům a protivám, falešníkům nedáme šanci?
