čtvrtek 6. června 2019

Asi zaostávám

V poslední době,
jestli je to starostmi a nemocí, nebo prostě jen mým pokročilým věkem,
kroutím hlavou nad některými jevy:
začnu od lesa, aby tomu všichni rozuměli:
Než jsem si založila vlastní blog,
chodívala jsem nejméně tři roky na mnohé blogy a s radostí sledovala, jak si čančají bydlení mladé maminky a jak jim přibývají děti, skříňky a koberečky, popisovaly barvitě cesty na dovolené a bývala jsem zvědavá, jak to zvládají a měla radost, že vychovávají své děti právě takhle.


Jenže u mnoha z nich se časem stalo to, že se objevovalo mnohem méně příspěvků s těmito, pro mne zajímavými tématy, objevilo se více těch, které psaly a zveřejňovaly kvůli prodejům a nyní, vlastně nic jiného než případný kšeft tam nevidím.
Ztrácím zájem a nezbyde mi, než chodit na ty blogy, které jsem objevila loni, nabalily se na mne taky náhodou, už to není nic kolem bydlení, ani malých dětí, ale zahrádkaření, cestování a plky o životě, lidí starších a proto někdy vlastně i o vnoučatech.
V posledním týdnu jsem zaznamenala na mnoha těch mých bývalých oblíbených vzkazy, že jedna firma s druhou firmou se přetavily do jedné.
Stejně bych si tam nic nekoupila, jednak jsem starší model a mám v bytě věci, které nechci a nemohu vyházet a koupit si vše nové, a druhak nechci, aby můj byt vypadal jako všechny ostatní.
Vše šedé, betonové, černé a sem tam bílá. Připadala bych si jako v prádelně mé babičky. Studené a neosobní. ( i když znám výjimky ).
Je mi zcela jedno, jak kdo bydlí, beru si příklad z těch, co se líbí také mně.
Mám pořád stejně ráda blogy:
a moc ráda sleduji několik podobných, cizojazyčných, především polských,
z těch nových, pro mne nových, je to Simonka/Blondýna s celým seznamem blogů u ní dostupných, Dášenka s kouzelnými fotoreportážemi z cest a spousta dalších.
Věrka/Carolinamia a Martička/Vyzobaná slunečnice jsou už pro mne samozřejmostí.
A co jsem tím chtěla říct?
mé milé KOČKY?,
že je docela snadno rozpoznatelné, kdo něco dělá jen pro peníze a kdo pro potěšení a pro radost.
Ať už svoji nebo druhých.
Hezký podvečer přeji.
U nás bouřka a déšť, dík, zaleje mi to kytky před domem.