neděle 13. dubna 2025

Co se nepovedlo

 Milé KOČKY, dnes je třináctého, ne, nejsem pověrčivá, nicméně využiju toho a dám sem dlouho uvažovaný příspěvek - co se mi nepovedlo. Občas tady nanesu, co se povedlo, nebo co se povedlo jen částečně, ale nyní jsem se rozhodla, že vám napíšu, co se mi buď nepovedlo vůbec a nebo jen jednou - ale snad to nebude moc dlouhé povídání. Omezím se na ČR.

Tak určitě jsem chtěla kdysi vylézt na Kralický Sněžník 1423 m n.m. a nyní vím jistě, že tam se už nepodívám ( leda by mě tam vzal vrtulníkem někdo bohatý ). Také na horu Smrk 1124 metrů nad mořem, u Libverdy nebo kousek od Hejnic, na česko - polské hranici, tam už také nevylezu, promarnila jsem možnosti v mladším věku a lepší kondici. Ač se to nezdá, ani na hrad Vítkův Hrádek 1035 m n.m. jsem se nakonec nedostala, přesto, že jsme u Lipna byli tolikrát.

Jednou a nikdy více jsem byla na Ralsku - hradní zřícenina byla svědkem, kdy jsme tam s přáteli opekli buřty a snědli chleba a pak spěchali na vlak. Stejně tak jsem byla pouze jednou na pozůstatcích hradu Ronov u Blíževedel - 552 m n.m., kde jsme shodou okolností také na ohýnku pořádali občerstvení - abychom se pak vlakem rozutekli do svých domovů. Také zbytky hradu Sokol / Falkenberg 593 m n.m. severně od Jablonného v P. nás jednou přivítaly a jelikož bylo kolem Velikonoc, asi nikoho nepřekvapí, že drobně padal sníh - takové veliké vločky, na které si pamatuji dodnes. 

Ale, těší mě, že jsem spoustu kopců poběhala, pojezdila na svém horském kole a prošla pěšky velkou část naší zemičky a jsem se sebou spokojená - musím se smířit s tím, že už to lepší nebude a zůstanou mi jen fotky a vzpomínky - na události v české krásné krajině a také na lidi, kteří to se mnou podnikli - jak se dnes říká - sdíleli.

toto je Rudolfův Kámen v Jetřichovicích - ten v mých výletech figuroval vícekrát...už po jeho žebřících také nepolezu.

( Jetřichovice a úsek Šumavy z Modravy na Čeňkovu pilu jsou moje nejoblíbenější )


vám všem, kdo ke mně na blog chodíte přeji, abyste své sny a přání stihli plnit průběžně, na nic nečekali a aby se vám toho hodně podařilo, jak přijde stáří, ukrajuje a ukrajuje a nakonec se můžete těšit i vzpomínkami a fotkami...