sobota 13. června 2020

Upadla mi brada

Podle všeho se líbily náhledy do Francie,
jelikož mám takových obrázků z různých cest spousty,
dovolím si některé zde ještě zveřejnit.
A dnes vám,
milé KOČKY,
ukážu, z čeho mi upadla brada.
Brázdily jsme s Janou Normandii,
já jsme v duchu trošinku srovnávala se zájezdem do Normandie,
kde jsem byla pár let předtím  s Dášou ( od Opavy ),
ale tento byl po zahradách a hradech a zámcích, ten první měl trochu jiné téma.
Tam jsme navštívili hlavně útesy a další místa.
I tak se stalo, že jsme byly s Janou v některých městech, kde jsem se procházela s Dášou.
( tolik na vysvětlenou )
Přijeli jsme do jednoho městečka a najednou jsme s průvodcem na náměstíčku a tam na nás vybafly věže zámku, i na Francii to bylo zjevení a to se opakovalo celkem asi třikrát.
Nemohla jsem se toho nabažit a málem jsem strhala fotoaparát.
Myslíte si, že si zvyknete, ne,
pokaždé vás to překvapí.
( Stejně jako každá vila na kopečku v Toskánsku. - tady si uvědomíte, co znamená slovo líbezný )
Najednou vás nic nebolí, projdete hrad skrz naskrz, nahoru dolů po hradbách, do každé věže a střílny nahlédnete, v sále stihnete pár pohledů na výzdobu, pravda, nemáte moc času hledat nejlepší světlo a místo na dobrou fotku, taky tam nechcete mít 40 lidí ze zájezdu.
Ale ty dojmy máte a doma je pak, při třídění fotek, zpracujete.
Ještě se mi nestalo, že bych nějaké cesty litovala.
A ještě něco: v každém městečku ve Francii a Itálii mají kolotoč pro děti, obvykle pěkně opečované památky, všude spoustu květin, kašny s vodou, krásné vývěsní štíty... 
snad se vám tam bude také líbit: pojďte dál.
jsou to namátkově vybrané fotky )