pondělí 14. prosince 2020

Zvonek

 Tím zvonkem nemyslím ani domovní zvonek, ani ten na řídítkách svého kola, ani ptáčka s tímto názvem, ale skleněný zvonek, který přebývá během roku ve skříňce v obýváku u téměř nepoužívaných skleniček na nožce, zvonek, který přijde ke slovu resp. ke zvonění na Štědrý den v 18 hod., aby svým veselým, pronikavým a jasným zvukem zahájil Vánoce u nás doma. Vždy zazvoním, pomyslím na rodiče, příbuzné, přátele a známé, lidičky, které mám ráda a popřeju jim v duchu hezké Vánoce, pevné zdraví a hodně štěstí. Na ty, co už s námi nejsou, říkám si, kdy asi půjdeme za nimi?

Milé KOČKY,

takže nejen ozdobený stromeček a nějaké cukroví a výzdoba, ale zvoneček je u nás důležitý 24.12. Jídlo střídmé, nic divokého, žádné žlučníkové záchvaty. Po večeři ke stromečku a dáváme si dárky. Jmelí u nás bývá zcela výjimečně, když mě někdo podaruje nebo kousek někde najdu na procházce. Televizi - tu sleduje především manžel, takže - já ty pohádky moc neznám. Snad jen Tři oříšky, Prázdniny v Římě a Mrazíka. Ty si nenechám ujít. Koledy nezpíváme, to bych vyhnala všechny myši ze sklepa. A nesnáším, když na Vánoce někdo odpaluje petardy, přijde mi to nepatřičné, 

já si krásné Vánoce představuji: ticho, lehce padá sníh, svítí vyzdobená okna, nikoli bláznivě, přemírou barev blikající, pohoda a klid. Pokud mi Ježíšek donese knížky, zašívám se s dekou a hrnkem horkého nápoje a čtu. Nic bombastického.




Cizí, ale krásné

Tyhle fotky jsem před časem dávala na blog, poslal mi je můj bývalý šéf z výletu do Českého Krumlova a mnozí si je asi pamatují. Ty mi také  smazali.

Milé KOČKY,

jistě přijdou vhod, když si jimi navodíme pár dní před svátky zimní atmosféru.


UNESCO, UNESCO, co je to za město?




 Ludvíku, díky.