středa 14. února 2024

Uličkami Prahy

 V sobotu 10.2.2024 mi dopoledne zavolala Jana, zda bych s ní nejela do Prahy, že tam něco potřebuje zařídit, tak jsem si řekla, proč ne, sice mám problém, ale nohy mě budou bolet stejně doma jako tam. Vydaly jsme se na cestu hned po obědě, věc vyřešily, poseděly chvíli ve Světozoru u kávy a dortíku a pak jsme se vydaly uličkami (velmi zvolna) s návštěvou několia kostelů,  spravily jsme si chuť, po setmění jsme se odebraly domů a myslím, že nám to oběma prospělo. Jano, díky za teplou housku!!!

Milé KOČKY, takový letmý nástin, kde jsme se pohybovaly:







kostel sv.Vojtěcha v Pštrosově ul:
Asymetrická dvojlodní gotická stavba. Byla vybudována ve dvou fázích – 14. století a v letech 1690–1695. Významnou součástí kostela je pozdně gotická socha Panny Marie Zderazské na novogotickém oltáři. Ke kostelu patří zvonice s cibulovou střechou.






tento kostel sv.Václava jsem nikdy nenašla otevřený: ale opsala jsem pro vás:

Kostel sv. Václava na Zderaze je jednolodní gotická stavba, která vznikla přestavbou původního románského kostelíka z let 1170 až 1181 v polovině 14. století. Malby Josefa Hagera jsou z poloviny 18. století, zbytky gotické malby z doby kolem roku 1400 se uchovaly v kněžišti. V roce 1909 byl kostel přestavěn novogoticky a v roce 1926 upraven do dnešní podoby. V roce 1927 znovu vysvědcen a od té doby náleží československé církvi husitské.
Kostel sv. Václava slouží v současnosti Církvi československé husitské, která jej roku 1926 zakoupila od města v dezolátním stavu. Interiér kostela je střídmý, dominuje mu liturgické zařízení z ruky Františka Bílka a fragmenty gotických fresek (pravděpodobně z 15. století).
Místo "Na Zderaze" odvozuje svůj název od jména Zderad/Zdirad. Farní kostel sv. Václava byl vysvěcen 26.11.1181, šlo o jednoduchou jednolodní stavbu uzavřenou na východě apsidou, na západě velkou hranolovou věží. Patrně v souvislosti s plány na založení Nového města dochází kolem roku 1348 k zásadní přestavbě kostela. Od roku 1420 do roku 1620 kostel poprvé spravují husité. Roku 1623 kostel dostává řád augustiniánů, který se roku 1626 pouští do stavby přilehlého kláštera. Za Josefínských reforem je klášter zrušen a posléze slouží jako věznice. Z důvodu vysoké úmrtnosti je trestnice roku 1884 přemístěna na Pankrác




zastavily jsme se i u parašutistů: Pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje
opsáno: Vystavěn v letech 1730–36 v barokním stavebním slohu. Jednolodní sálová stavba s postranními emporami, drobnou věžičkou v průčelí a sedlovou střechou. Nyní pravoslavný katedrální kostel.
Za 2. světové války byl místem posledního odporu českých parašutistů Adolfa Opálka, Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše, Josefa Valčíka, Josefa Bublíka, Jana Hrubého a Jaroslava Švarce, kteří se podíleli na spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Z vnější strany chrámu jsou dodnes patrné stopy od střel z německých zbraní.





nevynechaly jsme ani kostel sv.Ignáce z Loyoly - na Karlově náměstí
Barokní kostel postavený podle návrhu Carla Luraga. Portikus je dílem Pavla Ignáce Bayera, který postavil i kostelní věž. Zařízení kostela pochází převážně z doby kolem r. 1770. V sousedství stojí rozlehlá budova jezuitské koleje (nyní nemocnice).










v těch kostelích je převážně šero, tak sorry...