Do kina

Týden jsem měla vystavenou vstupenku, do kina na vysněný film, a za slušnou cenu,

bála jsem se, že na to zapomenu, pondělí v 15 hod. není tak obvyklý čas jít za kulturou.

---

A co se nestalo, ve 14,30 hod. se mi udělalo tak nevolno, že jediná akce, která byla možná,

bylo zalehnout a nechat lístek propadnout.

Že by to bylo tím, že jsem měla sedět v řadě č.13?

Nebojte se,

milé KOČKY,

nejsem pověrčivá.

Ale mrzí mě to, že ten film mi stále uniká. Už jsem měla na něj políčeno vícekrát a pořád nic.

Doufám, že to vyjde jindy.

Čtení

Jak jsem někde psala, půjčila jsem si zas tři knížky a o víkendu jsem utekla před hlukem televize manžela do své postele s jednou z těch knížek.

Vybrala jsem si tu o Maroku, byla jsem na to zvědavá, do Maroka jsem se léta chtěla podívat.

---

Teď už to beru, tu cestu tam, spíše za nereálnou. Ale v bezpečí domova se něco blíž dovědět, to zas jo.

Knížka je tenčí, dobře napsaná, svižná, vtipná, vše podstatné se člověk dozví a nemusí polykat písek, bát se kapesních zlodějů, špíny, hluku měst,

ale nastartuje to fantazii,

sice necítí a nevidí tržiště s jeho pachy a vůněmi, barvami,

a co mi vadí nejvíce, nevidí tu architekturu.

Už jsem viděla několik pořadů z Maroka v televizi a ty bílé domy s množstvím úzkých uliček,

paláce s nádhernými dvorky a zahradami, kašnami, to bych ráda zažila na vlastní kůži -

a co je obdivuhodné, palmy, pomerančovníky, koření, tepané věci, šperky,

ne, že bych to koupila, ale vidět to?

Takže? - tahle knížka - jako info skvělý!

Milé KOČKY,

nebyl to ztracený čas.

( a co mě nejvíc překvapilo? už jsem ze školy dávno venku a asi proto jsem zapomněla, že v Maroku má nejvyšší hora víc jak 4100 m n.m. !!! proti Milešovce trochu rozdíl, hihi)